Jump to content

Recommended Posts

Vojtěch (sv.)

kolem 957 - 19.2.997

Pocházel z rodu Slavníkovců a po svém učiteli, magdeburském arcibiskupovi, přijal při biřmování jméno Adalbert. V roce 982 byl zvolen v pořadí druhým pražským biskupem. Patřil ke stoupencům reformního tzv. clunyjského hnutí, jehož hlavní požadavky (celibát duchovenstva, odstranění zbytků pohanství aj.) se snažil realizovat v Čechách. Protože narážel na odpor knížete i části duchovenstva, v roce 988 Čechy opustil a odešel nejdříve do kláštera v Monte Cassinu, poté do dalšího ve Valle Lucca a nakonec do kláštera na římském Aventinu. V roce 992 se na žádost Boleslava II. vrátil do Čech. Spolu s ním přišla i skupina benediktýnských mnichů, kteří založili v roce 993 v Praze na Břevnově náš nejstařší mužský klášter. Pro rozpory s knížetem opustil Vojtěch v roce 994 Čechy podruhé. V následujícím roce byli v Libici nad Cidlinou vyvražděni jeho příbuzní - Slavníkovci - a Vojtěch se již do Čech nevrátil. Uchýlil se opět do kláštera, ale v roce 996 odešel do Polska k Bolelavovi Chrabrému. Na misijní cestě k pohanským Prusům byl zavražděn. Jeho tělo Boleslav Chrabrý vykoupil a dal pohřbít v Hnězdně. Brzy po své smrti byl prohlášen za světce a od 11. století byl považován vedle sv. Václava za patrona Čech. Stal se rovněž patronem polské církve a podle tradice pokřtil v roce 994 i budoucího uherského krále Štěpána I. Při svém pobytu v Čechách podporoval rozvoj českého písemnictví.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Similar Content

    • By redakce
      Vlk Miloslav
      * 17.5.1932 - 2017
      Cesta tohoto muže ke kardinálskému purpuru byla velmi složitá. Narodil se v Líšnici u Písku, maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, ale místo vytouženého studia teologie mu bylo umožněno získat pouze vysokoškolské vzdělání archiváře, což bylo také jeho první zaměstnání. Nakonec však přece jen mohl splnit své předsevzetí a v roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Působil pak jako sekretář českobudějovického biskupa a duchovní správce na několika místech jižních Čech až do roku 1978, kdy mu režim odňal státní souhlas k duchovní službě. Pracoval potom několik let jako čistič oken a archivář Státní banky v Praze. Začátkem roku 1989 směl opět nastoupit jako farář, po listopadu byl jmenován českobudějovickým biskupem a v roce 1991 po F. Tomáškovi pražským arcibiskupem a českým primasem. V listopadu 1994 jej papež jmenoval kardinálem.
    • By redakce
      Volek Jan (IV.)
      + 27.9.1351

      Tento levoboček českého krále Václava II. byl zcela oddán své nevlastní sestře Elišce, manželce Jana Lucemburského, která v jeho domě na Vyšehradě také zemřela. V roce 1310 se stal vyšehradským proboštem a kancléřem. Pro neshody s Janem Lucemburským odešel do Bavorska a po návratu se stal v roce 1334 v pořadí třiadvacátým olomouckým biskupem. V době jeho episkopátu, konkrétně 7. dubna 1348, vydal Karel IV. listinu, na jejímž základě se staly statky olomouckého biskupství přímým lénem české koruny a olomoučtí biskupové královskými many, kteří podléhali pouze králi.
    • By redakce
      Zdík Jindřich
      + 25.6.1150

      Jako mimořádně vzdělaný duchovní hodnostář byl v roce 1126 zvolen olomouckých biskupem. Ve městě vysvětil nový kostel sv. Václava (dnešní dóm) a přenesl k němu své sídlo od kostela sv. Petra. Při novém chrámu ustavil kapitulu s dvanácti kanovníky. Byl stoupencem hnutí, které si kladlo za cíl vymanit církev z područí světské moci, a to se mu zčásti podařilo, neboť pro statky olomouckého biskupství získal imunitu. Církevní organizaci ve své diecézi zdokonalil zřízením instituce arcijáhnů v roce 1146. Zároveň byl diplomatem českých panovníků Soběslava I. a Vladislava II., několikrát navštívil Řím, Svatou zemi aj. V cizině poznal nové řehole - cisterciáckou a zejména premonstrátskou, kterou uvedl do Čech (Strahov, Litomyšl, Želiv). Začátkem třicátých let zřídil v Olomouci skriptorium (písařskou dílnu) a stal se téměř monopolním vydavatelem listin v zemi.
    • By redakce
      Prusinovský z Víckova Vilém
      1534 - 16.6.1572

      Byl příslušníkem moravského vladyckého rodu a po studiích v Římě se stal proboštem brněnské a později litoměřické kapituly. V roce 1565 byl zvolen olomouckým biskupem. Proslul rázným vystupováním proti nekatolíkům a přičinil se o zavedení jezuitů na Moravu. V roce 1566 totiž založil v Olomouci jezuitskou kolej a tím položil základ ke vzniku druhé nejstarší univerzity v českých zemích. Založení univerzity se však již nedočkal, neboť císař Maxmilián potvrdil zřízení koleje a její výsady až v roce 1573, zatímco V. Prusinovský podlehl již v předcházejícím roce otravě.
    • By redakce
      Neumann Nepomuk Jan
      28.3.1811 - 5.1.1860

      Narodil se v Prachaticích na Šumavě jako syn německého otce a české matky. Studoval v Praze a v Českých Budějovicích a i když k jeho zájmům patřily jazyky, botanika a astronomie, rozhodl se pro duchovní dráhu. Protože pro množství kléru nemohl ve své diecézi dosáhnout kněžského svěcení, odešel do USA a v roce 1836 byl v New Yorku vysvěcen na kněze. Několik let působil mezi německými přistěhovalci a v roce 1840 vstoupil do řádu redemptoristů. Pro své vynikající pastorální působení byl v roce 1852 jmenován biskupem ve Filadelfii. Za svého působení založil více něž osmdesát kostelů a přes sto škol, známým se stal svým neúnavným cestováním po svěřené diecézi. V roce 1977 byl papežem Pavlem VI. prohlášen za svatého.
×
×
  • Create New...