Přejít na obsah

z Valdštejna Albrecht Václav Eusebius


Recommended Posts

z Valdštejna Albrecht Václav Eusebius

11.9.1583 - 25.2.1634

Až do začátku třicetileté války se život pozdějšího vojedvůdce příliš nelišil od života jeho vrstevníků. Pocházel ze šlechtické, i když nepříliš zámožné rodiny, a již ve dvanácti letech ztratil rodiče. Studoval na bratrském gymnáziu v Ivančicích a vzdělání si rozšířil studiem na evangelických školách v cizině i cestami po Evropě. První vojenské zkušenosti získal v bojích s Turky (1604 - 1606). Po ukončení bojů přestoupil ke katolicismu a vstoupil do dvorské služby (nejdříve u arciknížete Matyáše a od roku 1615 u Ferdinanda Štýrského). Šanci využil hned na počátku třicetileté války a svůj vzestup spojil s bojem proti českým stavům. Jako velitel jednoho z moravských pluků, které měly bránit neutralitu Moravy v době českého stavovského povstání, uloupil v květnu 1619 plukovní pokladnu, s částí pluku přešel na císařskou stranu a po boku císařské armády pomáhal potlačit povstání. Po bitvě na Bílé hoře získal značný majetek tím, že za znehodnocenou měnu získal statky zkonfiskované účastníkům povstání. Z nich vybudoval v severních Čechách rozsáhlé frýdlantské knížectví, které bylo jakýmsi "státem ve státě". V roce 1622 byl jmenován zemským velitelem Čech. V té době už zdobil jeho jméno titul hraběte, k němuž přidal později i titul frýdlatnského knížete a v roce 1625 byl povýšen na vévodu. V témže roce mu dal císař svolení k tomu, aby pro něj vybudoval na vlastními náklady stotisícovou armádu. Albrecht z Valdštejna se stal jejím vrchním velitelem a vstoupil s ní do víru třicetileté války. Již v roce 1626 porazil dánské vojsko u Dessavy, o rok později dobyl severní Německo a stanul u Baltu, v následujícím roce získal Meklenbursko a s ním i titul meklenburského vévody a admirála "Oceánského a Baltského moře". Po vynucené přestávce vytlačil v roce 1632 z Čech saské vojsko a svedl u Lützenu bitvu se Švédy, v níž zahynul i švédský král Gustav Adolf. Od roku 1633 se však nad ním začala stahovat mračna. Vzhledem k tajným jednáním, která vedl se Švédy a Francií, byl v lednu 1634 císařským patentem zbaven vrchního velení armády, prohlášen za zrádce a 25. února 1634 svými důstojníky v Chebu zavražděn. Jeho obrovský majetek propadl konfiskaci.

Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky
  • Odpovědi 0
  • Založeno
  • Poslední odpověď

Nej autoři v tématu

Nej dny

Nej autoři v tématu


×
×
  • Vytvořit...