Jump to content
Sign in to follow this  
redakce

Koranda Václav starší

Recommended Posts

Koranda Václav starší

+ 1453

Od roku 1414 působil jako husitský kazatel v Plzni a stal se zakladatelem tamější husitské obce. Na podzim 1419 přivedl husity z Plzně a okolí na shromáždění pražských i venkovských husitů na horu Křížky a formuloval svůj radikální program. V roce 1420 přešel z Plzně do Tábora a stal se jedním z vůdců radikálního směru táborského učení. V roce 1437 se objevil jako duchovní správce v Žatci, poté se opět vrátil do Tábora a roku 1451 zde diskutoval s E. S. Piccolonminim, pozdějším papežem Piem II., který Tábor navštívil. Po dobytí Tábora Jiřím z Poděbrad roku 1452 byl vězněn v Praze a po té až do konce života na královském hradě Litici.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Similar Content

    • By redakce
      Waldhauser Konrad
      kolem 1326 - 8.12.1369

      Reformní kazatel a člen augustiniánského kláštera v rakouském Waldhausenu se v Čechách poprvé objevil v roce 1358 z podnětu arcibiskupa Arnošta z Pardubic a po pozvání Karla IV. se v roce 1363 usadil trvale v Praze. Stal se kazatelem v kostele P. Marie před Týnem a v kázáních, jimiž se obracel především k pražskému německému patriciátu a univerzitním studentům, napadal zejména činnost žebravých řádů a rozmařilý život mešťanstva. Nejúčinnější prostředky k nápravě církve a společnosti spatřoval ve změně morálky a v celkovém zduchovnění života. Jeho kázání se setkávala se značným ohlasem a právem je řazen mezi Husovy předchůdce.
    • By redakce
      Želivský Jan
      + 9.3.1422

      Jeho původ halí tajemství. Je o něm známo pouze to, že před příchodem do Prahy byl členem premonstrátského řádu želivského kláštera v jižních Čechách. V pramenech se objevil poprvé v roce 1418, a to již jako kazatel u P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském a jako vůdce radikálních pražských husitů. Pranýřoval nejpalčivější nešvary doby a 30. července 1419 stál v čele povstání proti novoměstské radnici, která představovala baštu nepřátel husitství. Dobytí radnice, defenestrace konšelů na nastavené husitské zbraně a volba nových konšelů byly výsledkem akce, která udala Praze radikální směr a zahájila období otevřeného boje. J. Želivský ovládal Prahu více než dva roky. V roce 1420 se mu poprvé podařilo spojit Staré a Nové Město pražské v jeden správní celek, jemuž stál prakticky v čele. Často se přikláněl ke spojenectví s Táborem a zastával významné místo i v husitské duchovní správě. Opíral se o novoměstskou chudinu, nedůvěřoval panstvu a k jeho odpůrcům patřili i někteří mistři pražské univerzity. nesouhlasící s jeho vládou v Praze, která nabyly od podzimu 1421 charakteru diktatury. Proto byla začátkem února ustavena komise, která zbavila Želivského politické moci a ponechala mu jen duchovní úřad, ale zanedlouho poté byl učiněn zodpovědným za všechnu krev, prolitou v Praze, vylákán na radnici a tajně popraven. Jeho smrtí skončilo období pražského radikalismu.
    • By redakce
      Očko z Vlašimi Jan
      asi 1292 - 14.1.1380

      Tento druhý pražský arcibiskup pocházel ze starého českého rodu pánů z Vlašimi. Od mládí patřil k přátelům Karla IV. Stal se kanovníkem a proboštem kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, v roce 1351 byl na přání Karla IV. zvolen olomouckým biskupem a v této funkci setrval až do roku 1364. Jako přítel a rádce doprovázel Karla IV. v roce 1355 na jeho cestě do Itálie, v době jeho nepřítomnosti v zemi byl zemským správcem i poručníkem nezletilého Václava IV. Po smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v roce 1364 nastoupil na jeho místo a arcibiskupského úřadu se vzdal až rok před svou smrtí. V roce 1378 byl papežem Urbanem VI. jmenován kardinálem, prvním v českém státě.
    • By redakce
      Milíč z Kroměříže Jan
      + léto 1374

      Tento pražský reformní kazatel byl původně úředníkem královské kanceláře Karla IV. a kanovníkem. Začátkem šedesátých let 14. století se však vzdal všech hodností i důchodů, aby se mohl věnovat poslání lidového kazatele a prosazovat reformu církevního života. Kázal až pětkrát denně, zpočátku v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, později u sv. Jiljí na Starém Městě pražském. Jeho kázání se setkávala s nebývalým ohlasem, mj. silně působila i na Matěje z Janova a Tomáše Štítného. Milíč si byl vědom hloubky krize, v níž se ocitla soudobá církev, a snažil se předejít vyhrocení konfliktu hlásáním nutnosti reforem uvnitř církve samotné. V roce 1366 dokonce při jednom kázání označil za Antikrista i Karla IV., za což byl potrestán vězením. O rok později byl obviněn z kázání bludů a uvězněn v Římě (ve vězení sepsal latinsky svůj nejvýznamnější spis - Knížku o Antikristovi). Po propuštění se vrátil do Prahy a pokračoval v kazatelské činnosti. V roce 1372 vybudoval v Praze útulek pro padlé dívky, zv. Jeruzalém. Novému obvinění z kacířství musel čelit opět roku 1374. Ve snaze obhájit se odešel za papežem do Avignonu, tam však ještě před ukončením procesu zemřel.
    • By redakce
      Mikuláš z Drážďan
      + asi 1417

      Německý reformní kazatel a teolog byl teoretikem malé skupiny náboženských reformátorů, mistrů tzv. drážďanské školy. Od roku 1411 působil v Praze. Názorově měl velmi blízko k Jakoubkovi ze Stříbra, spolu s ním zavedl od roku 1414 v Praze přijímání i z kalicha také pro laiky. Připouštěl rovněž možnost svobodného kázání laiků a domníval se, že napravit tehdejší církevní zlořády je povinností světské moci. Byl upálen na hranici v Míšni.
×
×
  • Create New...