Jump to content

Recommended Posts

Kašpar Karel

16.5.1870 - 21.4.1941

Narodil se v učitelské rodině v Mirošově u Rokycan, vystudoval teologii, filozofii a práva v Římě. Po návratu do Čech působil v duchovní správě a od roku 1907 jako kanovník svatovítské kapituly v Praze. V roce 1920 se stal světícím biskupem v Praze, ale za krátkou dobu byl vybrán za biskupa v Hradci Králové, odkud se vrátil v roce 1931 na arcibiskupský stolec do Prahy. Nahradil tehdy odstoupivšího arcibiskupa F. Kordače. Kašpar byl prvním českým církevním hodnostářem nešlechtického původu, který byl jmenován kardinálem (1935). Patřil v době ohrožení republiky k vlastenecky smýšlejícím katolickým církevním představitelům. Po jeho smrti nebyl jmenován nový pražský arcibiskup až do roku 1946.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Similar Content

    • By redakce
      Vlk Miloslav
      * 17.5.1932 - 2017
      Cesta tohoto muže ke kardinálskému purpuru byla velmi složitá. Narodil se v Líšnici u Písku, maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, ale místo vytouženého studia teologie mu bylo umožněno získat pouze vysokoškolské vzdělání archiváře, což bylo také jeho první zaměstnání. Nakonec však přece jen mohl splnit své předsevzetí a v roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Působil pak jako sekretář českobudějovického biskupa a duchovní správce na několika místech jižních Čech až do roku 1978, kdy mu režim odňal státní souhlas k duchovní službě. Pracoval potom několik let jako čistič oken a archivář Státní banky v Praze. Začátkem roku 1989 směl opět nastoupit jako farář, po listopadu byl jmenován českobudějovickým biskupem a v roce 1991 po F. Tomáškovi pražským arcibiskupem a českým primasem. V listopadu 1994 jej papež jmenoval kardinálem.
    • By redakce
      Tomášek František (kardinál)
      30.6.1899 - 4.8.1992

      Rodák ze Studénky působil po studiu teologie v Olomouci a vysvěcení na kněze jako katecheta na řadě škol na Moravě. Od roku 1934 začal přednášet na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a po osvobození se stal docentem a krátce nato i profesorem. V roce 1949 byl jmenován papežem světícím biskupem v Olomouci a byl tajně vysvěcen arcibiskupem K.J. Matochou. Potom byl internován a po propuštění v roce 1954 působil jako katolický kněz na Olomoucku. Účastnil se II. vatikánského koncilu v letech 1963 - 1965 a poté byl jmenován administrátorem pražské arcidiecéze, koncem roku 1977 arcibiskupem českým a primasem pražským, již krátce předtím i kardinálem. Od té doby vystupoval jako obhájce občanských práv a svobod církve a byl v kontaktech s organizátory církevního disidentského hnutí. Po listopadu 1989 se podílel na přípravě i průběhu návštěvy papeže Jana Pavla II. v dubnu 1990 v Československu, ale v roce 1991 se pro vysoký věk vzdal úřadu.
    • By redakce
      Vojtěch (sv.)
      kolem 957 - 19.2.997

      Pocházel z rodu Slavníkovců a po svém učiteli, magdeburském arcibiskupovi, přijal při biřmování jméno Adalbert. V roce 982 byl zvolen v pořadí druhým pražským biskupem. Patřil ke stoupencům reformního tzv. clunyjského hnutí, jehož hlavní požadavky (celibát duchovenstva, odstranění zbytků pohanství aj.) se snažil realizovat v Čechách. Protože narážel na odpor knížete i části duchovenstva, v roce 988 Čechy opustil a odešel nejdříve do kláštera v Monte Cassinu, poté do dalšího ve Valle Lucca a nakonec do kláštera na římském Aventinu. V roce 992 se na žádost Boleslava II. vrátil do Čech. Spolu s ním přišla i skupina benediktýnských mnichů, kteří založili v roce 993 v Praze na Břevnově náš nejstařší mužský klášter. Pro rozpory s knížetem opustil Vojtěch v roce 994 Čechy podruhé. V následujícím roce byli v Libici nad Cidlinou vyvražděni jeho příbuzní - Slavníkovci - a Vojtěch se již do Čech nevrátil. Uchýlil se opět do kláštera, ale v roce 996 odešel do Polska k Bolelavovi Chrabrému. Na misijní cestě k pohanským Prusům byl zavražděn. Jeho tělo Boleslav Chrabrý vykoupil a dal pohřbít v Hnězdně. Brzy po své smrti byl prohlášen za světce a od 11. století byl považován vedle sv. Václava za patrona Čech. Stal se rovněž patronem polské církve a podle tradice pokřtil v roce 994 i budoucího uherského krále Štěpána I. Při svém pobytu v Čechách podporoval rozvoj českého písemnictví.
    • By redakce
      Volek Jan (IV.)
      + 27.9.1351

      Tento levoboček českého krále Václava II. byl zcela oddán své nevlastní sestře Elišce, manželce Jana Lucemburského, která v jeho domě na Vyšehradě také zemřela. V roce 1310 se stal vyšehradským proboštem a kancléřem. Pro neshody s Janem Lucemburským odešel do Bavorska a po návratu se stal v roce 1334 v pořadí třiadvacátým olomouckým biskupem. V době jeho episkopátu, konkrétně 7. dubna 1348, vydal Karel IV. listinu, na jejímž základě se staly statky olomouckého biskupství přímým lénem české koruny a olomoučtí biskupové královskými many, kteří podléhali pouze králi.
×
×
  • Create New...