-
Similar Content
-
By redakce
Stojan Antonín Cyril
22.5.1851 - 29.9.1923
Pocházel z Beňova u Přerova a po studiu bohosloví v Olomouci působil dlouhá léta na venkovských římskokatolických farách na Moravě, nejdéle v Dražovicích u Vyškova. Věnoval se pěstování cyrilometodějské tradice, unionistického hnutí a mariánského kultu, zřídil řadu církevně kulturních zařízení na Velehradě, zvelebil chrám na Sv. Hostýně a přispěl k vybudování mnoha dalších církevních objektů. Zapojil se i do katolického politického hnutí, které zastupoval jak ve vídeňské říšské radě, tak i v čs. parlamentu. Po rezignaci kardinála L. Skrbenského byl v dubnu 1921 jmenován olomouckým arcibiskupem. Stal se mimořádně proslulým svou nezměrnou obětavostí, zbožností, vlídností, osobní prostotou a štědrostí. Od roku 1948 usilovaly olomoucké římskokatolické kruhy o jeho beatifikaci.
-
By redakce
Tomášek František (kardinál)
30.6.1899 - 4.8.1992
Rodák ze Studénky působil po studiu teologie v Olomouci a vysvěcení na kněze jako katecheta na řadě škol na Moravě. Od roku 1934 začal přednášet na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a po osvobození se stal docentem a krátce nato i profesorem. V roce 1949 byl jmenován papežem světícím biskupem v Olomouci a byl tajně vysvěcen arcibiskupem K.J. Matochou. Potom byl internován a po propuštění v roce 1954 působil jako katolický kněz na Olomoucku. Účastnil se II. vatikánského koncilu v letech 1963 - 1965 a poté byl jmenován administrátorem pražské arcidiecéze, koncem roku 1977 arcibiskupem českým a primasem pražským, již krátce předtím i kardinálem. Od té doby vystupoval jako obhájce občanských práv a svobod církve a byl v kontaktech s organizátory církevního disidentského hnutí. Po listopadu 1989 se podílel na přípravě i průběhu návštěvy papeže Jana Pavla II. v dubnu 1990 v Československu, ale v roce 1991 se pro vysoký věk vzdal úřadu.
-
By redakce
Volek Jan (IV.)
+ 27.9.1351
Tento levoboček českého krále Václava II. byl zcela oddán své nevlastní sestře Elišce, manželce Jana Lucemburského, která v jeho domě na Vyšehradě také zemřela. V roce 1310 se stal vyšehradským proboštem a kancléřem. Pro neshody s Janem Lucemburským odešel do Bavorska a po návratu se stal v roce 1334 v pořadí třiadvacátým olomouckým biskupem. V době jeho episkopátu, konkrétně 7. dubna 1348, vydal Karel IV. listinu, na jejímž základě se staly statky olomouckého biskupství přímým lénem české koruny a olomoučtí biskupové královskými many, kteří podléhali pouze králi.
-
By redakce
z Ditrichštejna František
22.8.1570 - 19.9.1636
Jméno v pořadí druhého kardinála na olomouckém biskupském stolci je spojeno s rekatolizací Moravy začátkem 17. století. Je- ho otec byl diplomatem rakouským Habsburků, matka byla Španělka. František z Ditrichštejna se narodil v roce 1570 v Madridu a o pět let později se rodina usídlila na Moravě. Po studiích v Praze a Římě byl tento chráněnec papeže Klimenta VIII. vysvěcen na kněze a v roce 1599 jmenován kardinálem a olomouckým biskupem. V roce 1602 se stal náměstkem moravského zemského hejtmana. V roce 1612 korunoval českým králem Matyáše a o pět let později Ferdinanda Štýrského. V roce 1619 byl z Moravy vypovězen a vrátil se až po Bílé hoře jako místodržitel Moravy. V roce 1622 předsedal mimořádnému soudu nad moravskými povstalci a později se podílel na zpracování tzv. Obnoveného zřízení zemského, které vešlo na Moravě v platnost v roce 1628. Jeho zásluhou byli na Moravu uvedeni piaristé (Mikulov, Strážnice, Lipník n. B.). V roce 1624 byl povýšen do knížecího stavu.
-
By redakce
Zdík Jindřich
+ 25.6.1150
Jako mimořádně vzdělaný duchovní hodnostář byl v roce 1126 zvolen olomouckých biskupem. Ve městě vysvětil nový kostel sv. Václava (dnešní dóm) a přenesl k němu své sídlo od kostela sv. Petra. Při novém chrámu ustavil kapitulu s dvanácti kanovníky. Byl stoupencem hnutí, které si kladlo za cíl vymanit církev z područí světské moci, a to se mu zčásti podařilo, neboť pro statky olomouckého biskupství získal imunitu. Církevní organizaci ve své diecézi zdokonalil zřízením instituce arcijáhnů v roce 1146. Zároveň byl diplomatem českých panovníků Soběslava I. a Vladislava II., několikrát navštívil Řím, Svatou zemi aj. V cizině poznal nové řehole - cisterciáckou a zejména premonstrátskou, kterou uvedl do Čech (Strahov, Litomyšl, Želiv). Začátkem třicátých let zřídil v Olomouci skriptorium (písařskou dílnu) a stal se téměř monopolním vydavatelem listin v zemi.
-
