Jump to content
Sign in to follow this  
redakce

Jungmann Josef

Recommended Posts

Jungmann Josef

16.7.1773 - 14.11.1847

Vedoucí představitel českého národního obrození, jazykovědec, básník a překladatel pocházel ze ševcovské rodiny z Hudlic u Berouna. V Praze vystudoval filozofii a práva, od roku 1799 působil jako učitel na gymnáziu v Litoměřicích, od roku 1815 byl profesorem a od roku 1834 ředitelem staroměstského gymnázia v Praze. Na rozdíl od J. Dobrovského byl přesvědčen o životaschopnosti češtiny a jeho zásadou se stalo heslo: "Čechem je ten, kde česky mluví a píše, ne ten, kde se k Čechům hlásí, ale mluví německy". Toto pravidlo respektoval a naplňoval ve snaze vytvořit českou uměleckou i odbornou literaturu. Proto překládal do češtiny Goetha, Schillera, Chateaubrianda, Slovo o pluku Igorově aj. Překladem a vydáním Miltonova eposu Ztracený ráj (1811) prokázal nejvíce básnické vyjadřovací schopnosti a možnosti novodobé češtiny a položil tak základy novodobého českého básnického jazyka. V roce 1820 vydal první česky psanou učebnici literární teorie a poetiky s názvem Slovesnost aneb sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu. Od roku 1821 se spolu s J. Preslem a J.E. Purkyněm podílel na vydávání časopisu Krok a v roce 1825 vydal Historii literatury české, tj. dějiny české literatury s bibliografickým soupisem všech známých literárních památek. Za jedno z největších děl obrozenecké vědy a za Jungmannovo životní dílo lze považovat pětidílný Slovník česko-německý (1834 - 1839), obsahující kolem 120.000 slov, v němž autor zúročil třicet pět let práce a ustálil spisovnou podobu češtiny. Zemřel v Praze.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

×
×
  • Create New...