Jump to content

Recommended Posts

Jan z Pomuku

asi 1345 - 20.3.1393

Pocházel z rodiny rychtáře z Pomuku. V roce 1372 se stal notářem a později farářem u kostela sv. Havla na Starém Městě pražském. Poté, když získal doktorský titul, začalo se mu říkat doktor Johánek. V roce 1393 se stal generálním vikářem pražského arcibiskupství. Ve sporu Václava IV. a pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna o kladrubské opatství stál na straně arcibiskupa a jako generální vikář potvrdil volbu nového kladrubského opata. Protože tím byly zkříženy plány krále, byl z jeho podnětu Jan z Pomuku zatčen a po mučení utopen ve Vltavě. V České kronice V. Hájka z Libočan vystupuje vedle Jana z Pomuku i Jan Nepomucký, zpovědník královny Žofie, který zemřel, protože nevyzradil její zpovědní tajemství králi. Na základě později vytvořené legendy byl Jan Nepomucký prohlášen římsko-katolickou církví za blahoslaveného a roku 1729 za svatého. Jeho sochy zdobí nejčastěji mosty a svátek připadá na 16. květen.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Similar Content

    • By redakce
      Křišťan z Prachatic
      po 1360 - 5.9.1439

      Mistr Karlovy univerzity byl učitelem, stoupencem a přítelem J. Husa, kterého navštívil i v Kostnici. Po jeho smrti se sblížil s konzervativním husitským křídlem a několikrát se v debatě střetl např. s radikálním táborským knězem V. Korandou. V roce 1432 byl znovu přijat do katolické církve a zvolen univerzitním rektorem. V této funkci uvítal v Praze v roce 1433 poselstvo basilejského koncilu. Již od roku 1405 byl i farářem u sv. Michala v Praze a ve třicátých letech 15. století byl podle tehdejších měřítek i jediným řádně dosazeným farářem v Praze, neboť ostatní fary byly obsazeny až v době husitských bouří, a tedy bez řádného jmenování arcibiskupem. Patřil k nejučenějším lidem v tehdejších Čechách - zabýval se astronomií, matematikou, lékařstvím i botanikou. Stal se autorem česky psaných Lékařských knih, které se vydávaly i v následujícím století. Podlehl morové epidemii.
    • By redakce
      Jan z Jenštejna
      1349 - 17.6.1400

      V pořadí třetí pražský arcibiskup nastoupil na stolec roku 1379 po rezignaci svého strýce Jana Očka z Vlašimi. Předtím vystudoval teologii v Praze a na univerzitách v Itálii a Francii, od roku 1376 byl biskupem v Míšni. Vedle arcibiskupského úřadu byl v letech 1380 - 1384 kancléřem Václava IV. Jejich počáteční přátelský vztah se postupem doby změnil v nevraživost a vyústil v otevřené nepřátelství. K prvnímu vážnému konfliktu došlo v době tzv. církevního schizmatu, v němž arcibiskup stál důsledně na straně římského papeže Urbana VI., zatímco král zaujal vyčkávací postoj a podporoval spíše papeže v Avignonu. K novému konfliktu došlo roku 1393. Tehdy arcibiskup zhatil prostřednictvím svého generálního vikáře Johánka z Pomuku úmysl Václava IV. o přeměnu benediktýnského opatství v Kladrubech v samostatnou diecézi. Poté, když byl generální vikář umučen a vhozen v pytli do Vltavy, opustil Jan z Jenštejna tajně zemi a dožadoval se marně spravedlnosti u papeže. Po návratu zpět bylo jeho postavení neudržitelné. Král mu zkonfiskoval statky a roku 1396 byl Jan z Jenštejna nucen vzdát se svého úřadu. Zemřel v zapomnění v Římě.
×
×
  • Create New...