Jump to content
Sign in to follow this  
redakce

Húska Martínek

Recommended Posts

Húska Martínek

+ 21.8.1421

Ideový vůdce táborských pikartů, zv. Lokvis (= mluvka), patřil k předním husitským kněžím. Vystupoval s radikálními názory na večeři Páně, žádal odstranění kultu a svátosti oltářní jako pověr apod. Po hromadném upálení pikartů v dubnu 1421 se uchýlil do Chrudimi, ale byl zajat a vězněn na arcibiskupském hradě v Roudnici. Přes kruté mučení odmítl vzdát se své víry, a proto byl jako kacíř upálen.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Similar Content

    • By redakce
      Tomášek František (kardinál)
      30.6.1899 - 4.8.1992

      Rodák ze Studénky působil po studiu teologie v Olomouci a vysvěcení na kněze jako katecheta na řadě škol na Moravě. Od roku 1934 začal přednášet na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a po osvobození se stal docentem a krátce nato i profesorem. V roce 1949 byl jmenován papežem světícím biskupem v Olomouci a byl tajně vysvěcen arcibiskupem K.J. Matochou. Potom byl internován a po propuštění v roce 1954 působil jako katolický kněz na Olomoucku. Účastnil se II. vatikánského koncilu v letech 1963 - 1965 a poté byl jmenován administrátorem pražské arcidiecéze, koncem roku 1977 arcibiskupem českým a primasem pražským, již krátce předtím i kardinálem. Od té doby vystupoval jako obhájce občanských práv a svobod církve a byl v kontaktech s organizátory církevního disidentského hnutí. Po listopadu 1989 se podílel na přípravě i průběhu návštěvy papeže Jana Pavla II. v dubnu 1990 v Československu, ale v roce 1991 se pro vysoký věk vzdal úřadu.
    • By redakce
      Toufar Josef
      14.2.1902 - 25.2.1950

      Kněz, který se stal obětí boje poúnorového režimu s katolickou církví. Byl rodákem z Drnholce na Českomoravské vysočině, vyučil se truhlářem a pro kněžskou dráhu se rozhodl až ve zralém věku. Po vysvěcení v roce 1940 vykonával duchovní službu v Zahrádkách a odtud byl v roce 1948 přeložen do Čihoště. Zde byl v prosinci státní bezpečností zinscenován tzv. čihošťský zázrak s pohybujícím se křížkem nad kostelním oltářem, ale obviněn z tohoto činu byl Toufar. Byl zatčen, uvězněn a po útrapách zemřel ve státním sanatoriu v Praze.
    • By redakce
      Želivský Jan
      + 9.3.1422

      Jeho původ halí tajemství. Je o něm známo pouze to, že před příchodem do Prahy byl členem premonstrátského řádu želivského kláštera v jižních Čechách. V pramenech se objevil poprvé v roce 1418, a to již jako kazatel u P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském a jako vůdce radikálních pražských husitů. Pranýřoval nejpalčivější nešvary doby a 30. července 1419 stál v čele povstání proti novoměstské radnici, která představovala baštu nepřátel husitství. Dobytí radnice, defenestrace konšelů na nastavené husitské zbraně a volba nových konšelů byly výsledkem akce, která udala Praze radikální směr a zahájila období otevřeného boje. J. Želivský ovládal Prahu více než dva roky. V roce 1420 se mu poprvé podařilo spojit Staré a Nové Město pražské v jeden správní celek, jemuž stál prakticky v čele. Často se přikláněl ke spojenectví s Táborem a zastával významné místo i v husitské duchovní správě. Opíral se o novoměstskou chudinu, nedůvěřoval panstvu a k jeho odpůrcům patřili i někteří mistři pražské univerzity. nesouhlasící s jeho vládou v Praze, která nabyly od podzimu 1421 charakteru diktatury. Proto byla začátkem února ustavena komise, která zbavila Želivského politické moci a ponechala mu jen duchovní úřad, ale zanedlouho poté byl učiněn zodpovědným za všechnu krev, prolitou v Praze, vylákán na radnici a tajně popraven. Jeho smrtí skončilo období pražského radikalismu.
    • By redakce
      Sarkander Jan
      20.12.1576 - 17.3.1620

      Rodák ze slezského Skoczówa v dnešním Polsku studoval na univerzitách v Olomouci a v Praze, kde v roce 1603 získal titul magistra filozofie. Poté pokračoval ve studiu teologie ve Štýrském Hradci. V roce 1606 se oženil, ale brzy se opět vrátil k teologii a v roce 1609 přijal v Brně kněžské svěcení. Jako duchovní působil na různých místech olomoucké diecéze, naposled od roku 1616 jako farář v Holešově. Po uvěznění katolického majitele panství moravského hejtmana Ladislava Popela z Lobkovic, jehož byl Sarkander zpovědníkem, odešel do Polska. Po návratu byl obviněn z toho, že v Polsku jednal o vojenské pomoci proti vzbouřeným stavům a že byl ve spojení s tzv. lisovčíky, kteří v té době pustošili Moravu. Toto podezření posílila skutečnost, že právě Holešov byl od jejich plenění uchráněn. Proto byl J. Sarkander zatčen, uvězněn v olomoucké mětské věznici (na jejím místě dnes stojí Sarkandrova kaple) a vyslýchán právem útrpným. Ani na mučidlech se k obvinění nepřiznal a v březnu 1620 následkům mučení podlehl. V roce 1859 rozhodl papež Pius IX. o jeho beatifikaci a slavnostní svatořečení se konalo v květnu 1860 v Římě. 21. května 1994 byl J. Sarkander prohlášen papežen Janem Pavlem II. v Olomouci za svatého. V očích katolické církve je považován za zkoušeného a věrného služebníka božího, zatímco nekatolíci v něm spatřují reprezentanta násilné rekatolizace.
    • By redakce
      Neumann Nepomuk Jan
      28.3.1811 - 5.1.1860

      Narodil se v Prachaticích na Šumavě jako syn německého otce a české matky. Studoval v Praze a v Českých Budějovicích a i když k jeho zájmům patřily jazyky, botanika a astronomie, rozhodl se pro duchovní dráhu. Protože pro množství kléru nemohl ve své diecézi dosáhnout kněžského svěcení, odešel do USA a v roce 1836 byl v New Yorku vysvěcen na kněze. Několik let působil mezi německými přistěhovalci a v roce 1840 vstoupil do řádu redemptoristů. Pro své vynikající pastorální působení byl v roce 1852 jmenován biskupem ve Filadelfii. Za svého působení založil více něž osmdesát kostelů a přes sto škol, známým se stal svým neúnavným cestováním po svěřené diecézi. V roce 1977 byl papežem Pavlem VI. prohlášen za svatého.
×
×
  • Create New...