Jump to content
Sign in to follow this  
redakce

Čáslavská Věra

Recommended Posts

Čáslavská Věra

3.5.1942 -

Naše nejúspěšnější olympionistka, narozená v Praze, se od dětství věnovala sportovní gymnastice a již v roce 1959 získala na mistrovství Evropy nejvyšší ocenění na kladině. Titul mistryně Evropy v různých disciplínách pak získala ještě desetkrát. Mistryní světa se stala prvně v roce 1962 v přeskoku přes koně a trojnásobně v roce 1966 (přeskok, víceboj a v družstvech). Na olympijských hrách roku 1964 v Tokiu získala dvě zlaté (kladina, víceboj) a v roce 1968 v Mexiku dokonce čtyři zlaté medaile (přeskok, bradla, prostná, víceboj). Vedle toho si z mnoha světových i evropských soutěží odnesla celou řadu stříbrných a bronzových medailí. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, ale protože se angažovala na straně obrodných sil, byla v roce 1971 vyloučena z řad členů Čs. svazu tělesné výchovy. Teprve o několik let později se mohla věnovat běžné trenérské práci 1979 - 1981 v Mexiku). Do veřejného života se mohla zapojit opět až po listopadu 1989 jako předsedkyně Čs. olympijského výboru. Od roku 1991 je členkou dvorany slávy v New Yorku.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Similar Content

    • By redakce
      Očko z Vlašimi Jan
      asi 1292 - 14.1.1380

      Tento druhý pražský arcibiskup pocházel ze starého českého rodu pánů z Vlašimi. Od mládí patřil k přátelům Karla IV. Stal se kanovníkem a proboštem kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, v roce 1351 byl na přání Karla IV. zvolen olomouckým biskupem a v této funkci setrval až do roku 1364. Jako přítel a rádce doprovázel Karla IV. v roce 1355 na jeho cestě do Itálie, v době jeho nepřítomnosti v zemi byl zemským správcem i poručníkem nezletilého Václava IV. Po smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v roce 1364 nastoupil na jeho místo a arcibiskupského úřadu se vzdal až rok před svou smrtí. V roce 1378 byl papežem Urbanem VI. jmenován kardinálem, prvním v českém státě.
    • By redakce
      Matěj z Janova
      asi 1350 - 30.12.1393

      Představitel tzv. učeného kacířství byl jedním z Husových předchůdců a prvním teoretikem, který se pokusil vytvořit z konfrontace Písma a existující církevní praxe ucelený myšlenkový systém, shrnutý do latinsky psaného spisu Pravidla Starého a Nového zákona (1392). Studoval v Praze a Paříži, roku 1376 získal titul magistra svobodných umění. V roce 1381 se vrátil do vlasti a brzy poté jej ovlivnily zejména názory J. Milíče z Kroměříže. Byl učencem a teoretikem, který nacházel ohlas spíše v tehdejších učených kruzích než u laické veřejnosti - a z této pozice zahájil boj mj. proti kultu svatých a jejich ostatcích, proti uctívání soch a obrazů světců i proti nádheře církevních obrazů. Neméně ostře vystupoval i proti mnichům a požadoval zrušení klášterů jako zařízení nepotřebných a v prvotní církvi neznámých. Jeho učení se vyznačovalo hlubokým zájmem o poslední věci člověka, důrazem na biblickou tradici, úctou ke svátosti oltářní, ale i mravně nabádavou kritikou církevních i lidských poklesků. V letech 1389 - 1392 byl obžalován z kacířství, zejména pro odmítání kultu světců, a byl dvakrát donucen pod nátlakem své názory odvolat. Svým učením předznamenal další vývoj, z něhož vyrostly hlavní kořeny husitství.
    • By redakce
      Křišťan z Prachatic
      po 1360 - 5.9.1439

      Mistr Karlovy univerzity byl učitelem, stoupencem a přítelem J. Husa, kterého navštívil i v Kostnici. Po jeho smrti se sblížil s konzervativním husitským křídlem a několikrát se v debatě střetl např. s radikálním táborským knězem V. Korandou. V roce 1432 byl znovu přijat do katolické církve a zvolen univerzitním rektorem. V této funkci uvítal v Praze v roce 1433 poselstvo basilejského koncilu. Již od roku 1405 byl i farářem u sv. Michala v Praze a ve třicátých letech 15. století byl podle tehdejších měřítek i jediným řádně dosazeným farářem v Praze, neboť ostatní fary byly obsazeny až v době husitských bouří, a tedy bez řádného jmenování arcibiskupem. Patřil k nejučenějším lidem v tehdejších Čechách - zabýval se astronomií, matematikou, lékařstvím i botanikou. Stal se autorem česky psaných Lékařských knih, které se vydávaly i v následujícím století. Podlehl morové epidemii.
    • By redakce
      Koranda Václav starší
      + 1453

      Od roku 1414 působil jako husitský kazatel v Plzni a stal se zakladatelem tamější husitské obce. Na podzim 1419 přivedl husity z Plzně a okolí na shromáždění pražských i venkovských husitů na horu Křížky a formuloval svůj radikální program. V roce 1420 přešel z Plzně do Tábora a stal se jedním z vůdců radikálního směru táborského učení. V roce 1437 se objevil jako duchovní správce v Žatci, poté se opět vrátil do Tábora a roku 1451 zde diskutoval s E. S. Piccolonminim, pozdějším papežem Piem II., který Tábor navštívil. Po dobytí Tábora Jiřím z Poděbrad roku 1452 byl vězněn v Praze a po té až do konce života na královském hradě Litici.
    • By redakce
      Kašpar Karel
      16.5.1870 - 21.4.1941

      Narodil se v učitelské rodině v Mirošově u Rokycan, vystudoval teologii, filozofii a práva v Římě. Po návratu do Čech působil v duchovní správě a od roku 1907 jako kanovník svatovítské kapituly v Praze. V roce 1920 se stal světícím biskupem v Praze, ale za krátkou dobu byl vybrán za biskupa v Hradci Králové, odkud se vrátil v roce 1931 na arcibiskupský stolec do Prahy. Nahradil tehdy odstoupivšího arcibiskupa F. Kordače. Kašpar byl prvním českým církevním hodnostářem nešlechtického původu, který byl jmenován kardinálem (1935). Patřil v době ohrožení republiky k vlastenecky smýšlejícím katolickým církevním představitelům. Po jeho smrti nebyl jmenován nový pražský arcibiskup až do roku 1946.
×
×
  • Create New...