Jump to content

Search the Community

Showing results for tags 'arcibiskup'.



More search options

  • Search By Tags

    Type tags separated by commas.
  • Search By Author

Content Type


Forums

  • Countries we live in
    • Africa
    • Americas
    • Asie
    • Austrálie a Oceánie
    • Blízký Východ
    • Evropa
    • Topics common to all countries
  • Osobnosti českých dějin
    • Personalities of the Czech History
  • Redakce
  • Čechoslováci v Dubaji's Témata
  • Čechoslováci v Bahrajnu's Témata

Blogs

There are no results to display.

There are no results to display.

Calendars

  • Alžírsko
  • Argentina
  • Austrálie
  • Ázerbajdžán
  • Bahrajn
  • Belgie
  • Bosna a Hercegovina
  • Bulharsko
  • Brazílie
  • Černá Hora
  • Česká republika
  • Čína
  • Dánsko
  • Egypt
  • Estonsko
  • Filipíny
  • Finsko
  • Francie
  • Guatemala
  • Chile
  • Chorvatsko
  • Indie
  • Indonésie
  • Irák
  • Irsko
  • Island
  • Itálie
  • Izrael
  • Írán
  • Japonsko
  • Jordánsko
  • Kanada
  • Katar
  • Kazachstán
  • Keňa
  • Kuba
  • Kuvajt
  • Kypr
  • Libanon
  • Libye
  • Lichtenštejnsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Lucembursko
  • Maďarsko
  • Makedonie
  • Malta
  • Mauritius
  • Mexiko
  • Moldavsko
  • Monako
  • Mongolsko
  • Německo
  • Nizozemsko
  • Norsko
  • Nový Zéland
  • Omán
  • Peru
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rakousko
  • Rumunsko
  • Rusko
  • Řecko
  • San Marino
  • Saúdská Arábie
  • Seychely
  • Singapur
  • Slovensko
  • Slovinsko
  • Spojené arabské emiráty
  • Spojené státy americké
  • Srbsko
  • Španělsko
  • Švédsko
  • Švýcarsko
  • Sýrie
  • Súdán
  • Thajsko
  • Tunisko
  • Turecko
  • Ukrajina
  • Velká Británie
  • Vietnam
  • Zimbabwe
  • Events
  • Events

Product Groups

  • Converted Subscriptions
  • Widgets

Marker Groups

  • Members
  • Zastupitelství
  • Krajanské spolky

Categories

  • Africa
    • Algeria
    • Egypy
    • Kenya
    • Tunisia
    • Seychelles
  • Americas
    • Argentina
    • Brazil
    • Chile
    • Guatemala
    • Canada
    • Mexico
    • Peru
    • USA
  • Asia
    • Azerbaijan
    • China
    • Philippines
    • India
    • Japan
    • Kazakhstan
    • Mongolia
    • Singapur
    • Thailand
    • Turkey
    • Vietnam
  • Australia & Oceania
    • Australia
    • New Zealand
  • Middle East
    • Bahrain
    • Iraq
    • Iran
    • Israel
    • Jordan
    • Qatar
    • Kuwait
    • Lebanon
    • Oman
    • Saudi Arabia
    • The United Arab Emirates
    • Syria
  • Europe
    • Belgie
    • Bulgaria
    • Denmark
    • France
    • Germany
    • Netherland
    • Croatia
    • Ireland
    • Italy
    • Cyprus
    • Poland
    • Portugal
    • Romania
    • Russia
    • Austria
    • Slovakia
    • Spain
    • Sweden
    • Ukraine
    • The United Kingdom

Find results in...

Find results that contain...


Date Created

  • Start

    End


Last Updated

  • Start

    End


Filter by number of...

Joined

  • Start

    End


Group


Telefon


WWW

Found 12 results

  1. Stojan Antonín Cyril 22.5.1851 - 29.9.1923 Pocházel z Beňova u Přerova a po studiu bohosloví v Olomouci působil dlouhá léta na venkovských římskokatolických farách na Moravě, nejdéle v Dražovicích u Vyškova. Věnoval se pěstování cyrilometodějské tradice, unionistického hnutí a mariánského kultu, zřídil řadu církevně kulturních zařízení na Velehradě, zvelebil chrám na Sv. Hostýně a přispěl k vybudování mnoha dalších církevních objektů. Zapojil se i do katolického politického hnutí, které zastupoval jak ve vídeňské říšské radě, tak i v čs. parlamentu. Po rezignaci kardinála L. Skrbenského byl v dubnu 1921 jmenován olomouckým arcibiskupem. Stal se mimořádně proslulým svou nezměrnou obětavostí, zbožností, vlídností, osobní prostotou a štědrostí. Od roku 1948 usilovaly olomoucké římskokatolické kruhy o jeho beatifikaci.
  2. Prečan Leopold 8.3.1866 - 2.3.1947 Rodák z Velkého Týnce u Olomouce vystudoval teologickou fakultu v Olomouci a po působení na venkovských farách nastoupil roku 1897 do kanceláře olomoucké arcibiskupské konzistoře. Od roku 1902 začal přednášet na olomoucké teologické fakultě dějiny církevního práva. Po smrti arcibiskupa C. Stojana v roce 1923 se stal jeho nástupcem. Podařilo se mu zvelebit ekonomickou situaci arcibiskupství, která byla za jeho předchůdce značně rozvrácena. Za pomoci svého přítele z mládí ministra msgr. J. Šrámka zachránil před pozemkovou reformou valnou část rozsáhlých arcibiskupských lesů. Přátelství se Šrámkem se však ukázalo jako nevýhodné za nacistické okupace, kdy byl Prečan pod neustálým dohledem gestapa, takže se uchýlil na Svatý Kopeček u Olomouce.
  3. Očko z Vlašimi Jan asi 1292 - 14.1.1380 Tento druhý pražský arcibiskup pocházel ze starého českého rodu pánů z Vlašimi. Od mládí patřil k přátelům Karla IV. Stal se kanovníkem a proboštem kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, v roce 1351 byl na přání Karla IV. zvolen olomouckým biskupem a v této funkci setrval až do roku 1364. Jako přítel a rádce doprovázel Karla IV. v roce 1355 na jeho cestě do Itálie, v době jeho nepřítomnosti v zemi byl zemským správcem i poručníkem nezletilého Václava IV. Po smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v roce 1364 nastoupil na jeho místo a arcibiskupského úřadu se vzdal až rok před svou smrtí. V roce 1378 byl papežem Urbanem VI. jmenován kardinálem, prvním v českém státě.
  4. Matocha Josef Karel 14.5.1888 - 2.11.1961 Rodák ze slováckého Pitína. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v ,Kroměříži a na Gregoriánské univerzitě v Římě působil v duchovní správě na severní Moravě v Sobotíně a ve Vernířovicích a na Slovensku ve vojenské nemocnici v Ružomberku. Od roku 1923 přednášel na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci křesťanskou filozofii a spekulativní dogmatiku, v roce 1936 byl jmenován řádným profesorem, dvakrát byl i děkanem fakulty. Napsal řadu teologických spisů z oboru dogmatiky. Za okupace byl penzionován a v roce 1945 se na fakultu opět vrátil. V letech 1936 a 1940 byl papežem jmenován apoštolským vizitátorem a působil na Slovensku. V roce 1948 byl jmenován arcibiskupem v Olomouci a v období jednání mezi vládními zmocněnci a církví, jichž se aktivně zúčastnil, se snažil uhájit nezávislost církve i jejího tisku. Vzhledem ke svému nekonformnímu postoji byl roku 1950 internován ve svém arcibiskupském paláci a žil v naprosté izolaci do své smrti.
  5. Kordač František 11.1.1852 - 26.4.1934 Cesta tohoto muže na pražský arcibiskupský stolec vedla z rodných Seletic na Nymbursku na teologická a filozofická studia v Římě a potom přes kaplanství v Liberci na kněžský seminář v Litoměřicích a v roce 1905 na místo profesora teologické fakulty v Praze. Po vzniku ČSR se angažoval v lidové straně, ale již v roce 1919 byl zvolen pražským arcibiskupem a primasem. Stál v čele katolické církve v Čechách v těžké době poválečného odklonu obyvatel od náboženství a poměrně napjatého vztahu čs. vlády a Vatikánu. Byl znám jako velmi skromný člověk. Spíše z tohoto důvodu se dostal do rozporu s papežským nunciem a v roce 1931 se arcibiskupského úřadu vzdal. Po celou dobu funkce hájil všechna církevní dogmata, ale respektoval i české národní zájmy.
  6. Konrád z Vechty asi 1364 - 24.12.1431 Původem Němec z vestfálského hrabství Vechta byl roku 1395 zvolen biskupem v saském Verdenu, papež ovšem jeho volbu nepotvrdil. Do roku 1398 spadá první zmínka o jeho pobytu na pražském dvoře Václava IV. Zásluhou českého krále se stal v letech 1403 - 1405 nejvyšším královským mincmistrem, v roce 1404 mělnickým proboštem, v letech 1405 - 1412 královským podkomořím, v letech 1408 - 1413 v pořadí sedmadvacátým olomouckým biskupem a koncem roku 1412 správcem a administrátorem pražské arcidiecéze. V následujícím roce byl po schválení papežem vysvěcen pražským arcibiskupem. Ve sporu s Janem Husem byl natolik neutrální, že mu hrozilo sesazení z funkce kostnickým koncilem. V roce 1420 sice korunoval Zikmunda Lucemburského českým králem, ale již v dubnu následujícího roku přijal čtyři pražské artikuly a přešel na stranu podobojí. Husité tím získali možnost světit nové duchovní. Konrád z Vechty byl dán do klatby a zbaven úřadu. Zemřel v zapomnění na arcibiskupském hradě v Roudnici. Po jeho smrti zůstal pražský arcibiskupský stolec až do roku 1561 oficiálně neobsazen.
  7. Jan z Jenštejna 1349 - 17.6.1400 V pořadí třetí pražský arcibiskup nastoupil na stolec roku 1379 po rezignaci svého strýce Jana Očka z Vlašimi. Předtím vystudoval teologii v Praze a na univerzitách v Itálii a Francii, od roku 1376 byl biskupem v Míšni. Vedle arcibiskupského úřadu byl v letech 1380 - 1384 kancléřem Václava IV. Jejich počáteční přátelský vztah se postupem doby změnil v nevraživost a vyústil v otevřené nepřátelství. K prvnímu vážnému konfliktu došlo v době tzv. církevního schizmatu, v němž arcibiskup stál důsledně na straně římského papeže Urbana VI., zatímco král zaujal vyčkávací postoj a podporoval spíše papeže v Avignonu. K novému konfliktu došlo roku 1393. Tehdy arcibiskup zhatil prostřednictvím svého generálního vikáře Johánka z Pomuku úmysl Václava IV. o přeměnu benediktýnského opatství v Kladrubech v samostatnou diecézi. Poté, když byl generální vikář umučen a vhozen v pytli do Vltavy, opustil Jan z Jenštejna tajně zemi a dožadoval se marně spravedlnosti u papeže. Po návratu zpět bylo jeho postavení neudržitelné. Král mu zkonfiskoval statky a roku 1396 byl Jan z Jenštejna nucen vzdát se svého úřadu. Zemřel v zapomnění v Římě.
  8. Brus z Mohelnice Antonín 13.2.1518 - 28.8.1580 V pořadí osmý pražský arcibiskup se narodil v Mohelnici na Moravě. V Praze vystudoval teologii a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou (v letech 1552 - 1580 byl jeho velmistrem). Po nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn se stal tajným radou a nejvyšším polním kazatelem armády, zároveň byl i Ferdinandovým osobním zpovědníkem. Od roku 1558 byl biskupem ve Vídni, od roku 1561 pražským arcibiskupem. Došlo tak po 135 letech k opětnému obsazení arcibiskupského stolce. V letech 1561 - 1563 se účastnil s přestávkami závěru jednání tridentského koncilu, zahájeného již v roce 1545, a v souladu s jeho usneseními začal uskutečňovat postupnou rekatolizaci českých zemí. I jeho zásluhou povolil roku 1564 papež přijímání pod obojí způsobou. Tento ústupek ovšem rozpory mezi katolíky a utrakvisty v zemi nevyřešil.
  9. Berka z Dubé Zbyněk 1551 - 6.3.1606 V pořadí desátý pražský arcibiskup pocházel ze starobylého českého rodu. V roce 1574 byl vysvěcen na kněze a působil od té doby postupně v řadě církevních úřadů - získal osm kanonikátů, byl apoštolským protonotářem, proboštem několika kapitul, správcem řezenské diecéze, v letech 1590 - 1606 velmistrem řádu Křižovníků s červenou hvězdou, v letech 1592 - 1606 pražským arcibiskupem. V roce 1603 mu Rudolf II., pro něj i jeho nástupce na pražském arcibiskupském stolci, udělil knížecí titul. Byl jmenován kardinálem, ale dříve, než mu byl doručen kardinálský klobouk, zemřel.
  10. redakce

    Beran Josef

    Beran Josef 29.12.1888 - 17.5.1969 Totalitními režimy pronásledovaný arcibiskup pražský se narodil v chudé katolické rodině v Plzni, kde vystudoval i střední školu. Teologická a filozofická studia absolvoval v české koleji v Římě a po vysvěcení na kněze roku 1911 se vrátil do vlasti. Působil jako kaplan v duchovní správě, v roce 1932 se habilitoval v oboru pastorální teologie na Karlově univerzitě a byl jmenován rektorem pražského arcibiskupského semináře. Za druhé světové války byl vězněn nacisty na Pankráci, v Terezíně a konečně v koncentračním táboře v Dachau. V listopadu 1946 byl jmenován pražským arcibiskupem. Po únoru 1948 a po ztroskotání jednání mezi církevní hierarchií a státní komisí byl r. 1949 internován - nejdříve v arcibiskupském paláci, od roku 1951 pak na různých místech mimo Prahu. V roce 1965 byl jmenován papežem Pavlem VI. kardinálem. Papežská kurie dosáhla toho, že směl odjet do Říma převzít kardinálský klobouk, ale návrat mu byl zakázán. Potom žil v Římě, zúčastnil se 2. vatikánského koncilu, občas promlouval v českém vysílání vatikánského rozhlasu, naposled k tragické smrti Jana Palacha v lednu 1969. Byl pohřben v kryptě baziliky sv. Petra v Římě, neboť pražská vláda odmítla povolit převoz jeho ostatků do vlasti.
  11. Arnošt z Pardubic 25.3.1297 - 30.6.1364 Poslední pražský biskup, jmenovaný do této funkce v roce 1343, a od r. 1344 první pražský arcibiskup, pocházel ze starobylého rytířského rodu. Vyšší vzdělání získal v Bologni a Padově. V roce 1344 položil základní kámen k novému metropolitnímu chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde korunoval Karla IV. a jeho manželku Blanku z Valois, později i Václava IV. Po zřízení univerzity v Praze se stal jejím prvním kancléřem.Patřil k nejbližším přátelům a rádcům Karla IV., který jej pověřoval různými politickými i diplomatickými úkoly (např. byl často poslem Karla IV. do Avignonu, v době nepřítomnosti krále v letech 1353 a 1355 spravoval zemi aj.).Proslul snahou o nápravu mravů tehdejšího duchovenstva, byl iniciátorem zrušení tzv. ordálů (božích soudů) a v roce 1349 vydal tzv. Statuta arcibiskupa Arnošta, která se stala zákoníkem církevní praxe. Při papežské volbě v roce 1362 patřil k nejvážnějším kandidátům na papežský stolec.
  12. Albík z Uničova asi 1388 - 22. nebo 27.7.1412 Mistr svobodných umění, doktor práv i medicíny a pražský arcibiskup se narodil kolem roku 1388 v Uničově na Moravě. Proslul jako specialista v oboru vnitřního lékařství a jako profesor lékařské fakulty pražské univerzity. V roce 1396 se stal osobním lékařem Václava IV. V roce 1400 byl povýšen do šlechtického stavu a roku 1411 získal uprázdněný pražský arcibiskupský stolec, i když na kněze byl vysvěcen až dodatečně. Již v následujícím roce se však arcibiskupského úřadu vzdal ve prospěch Konráda z Vechty a stal se vyšehradským proboštem a titulárním arcibiskupem cesarejským. Po smrti Václava IV. (1419) opustil Čechy a jako osobní lékař Zikmunda Lucemburského zemřel roku 1427 v Uhrách. Z jeho spisů patří k nejvýznamnějším latinsky psané Pravidlo pro zachování zdraví, v němž propagoval mj. dietu.
×
×
  • Create New...