Přejít na obsah

Prohledat stránky

Showing results for tags 'Bahrajn'.



More search options

  • Search By Tags

    Pokud je více štítků, je nutné je rozdělit čárkou.
  • Search By Author

Typ obsahu


Fórum

  • Státy kde žijeme
    • Afrika
    • Ameriky
    • Asie
    • Austrálie a Oceánie
    • Blízký Východ
    • Evropa
    • Témata společná všem zemím
  • Osobnosti českých dějin
    • Osobnosti českých dějin
  • Redakce
  • Čechoslováci v Dubaji's Témata
  • Čechoslováci v Bahrajnu's Témata

Blogy

Nejsou k zobrazení žádné výsledky.

Nejsou k zobrazení žádné výsledky.

Kalendáře

  • Alžírsko
  • Argentina
  • Austrálie
  • Ázerbajdžán
  • Bahrajn
  • Belgie
  • Bosna a Hercegovina
  • Bulharsko
  • Brazílie
  • Černá Hora
  • Česká republika
  • Čína
  • Dánsko
  • Egypt
  • Estonsko
  • Filipíny
  • Finsko
  • Francie
  • Guatemala
  • Chile
  • Chorvatsko
  • Indie
  • Indonésie
  • Irák
  • Irsko
  • Island
  • Itálie
  • Izrael
  • Írán
  • Japonsko
  • Jordánsko
  • Kanada
  • Katar
  • Kazachstán
  • Keňa
  • Kuba
  • Kuvajt
  • Kypr
  • Libanon
  • Libye
  • Lichtenštejnsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Lucembursko
  • Maďarsko
  • Makedonie
  • Malta
  • Mauritius
  • Mexiko
  • Moldavsko
  • Monako
  • Mongolsko
  • Německo
  • Nizozemsko
  • Norsko
  • Nový Zéland
  • Omán
  • Peru
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rakousko
  • Rumunsko
  • Rusko
  • Řecko
  • San Marino
  • Saúdská Arábie
  • Seychely
  • Singapur
  • Slovensko
  • Slovinsko
  • Spojené arabské emiráty
  • Spojené státy americké
  • Srbsko
  • Španělsko
  • Švédsko
  • Švýcarsko
  • Sýrie
  • Súdán
  • Thajsko
  • Tunisko
  • Turecko
  • Ukrajina
  • Velká Británie
  • Vietnam
  • Zimbabwe
  • Akce
  • Akce

Skupiny značek

  • Uživatelé
  • Zastupitelství
  • Krajanské spolky

Product Groups

  • Converted Subscriptions
  • Widgets

Kategorie

  • Afrika
    • Alžírsko
    • Egypt
    • Keňa
    • Tunisko
    • Seychely
  • Ameriky
    • Argentina
    • Brazílie
    • Chile
    • Guatemala
    • Kanada
    • Mexiko
    • Peru
    • Spojené státy americké
  • Asie
    • Ázerbajdžán
    • Čína
    • Filipíny
    • Indie
    • Japonsko
    • Kazachstán
    • Mongolsko
    • Singapur
    • Thajsko
    • Turecko
    • Vietnam
  • Austrálie a Oceánie
    • Austrálie
    • Nový Zéland
  • Blízký Východ
    • Bahrajn
    • Irák
    • Írán
    • Izrael
    • Jordánsko
    • Katar
    • Kuvajt
    • Libanon
    • Omán
    • Saúdská Arábie
    • Spojené arabské emiráty
    • Sýrie
  • Evropa
    • Belgium
    • Bulharsko
    • Dánsko
    • Francie
    • Německo
    • Holandsko
    • Chorvatsko
    • Irsko
    • Itálie
    • Kypr
    • Polsko
    • Portugalsko
    • Rumunsko
    • Rusko
    • Rakousko
    • Slovensko
    • Španělsko
    • Švédsko
    • Ukrajina
    • Velká Británie

Find results in...

Find results that contain...


Vznik

  • Začátek

    End


Poslední aktualizace

  • Začátek

    End


Filter by number of...

Registrace

  • Začátek

    End


Skupinu


Telefon


WWW

Nalezeno 102 výsledků

  1. Text byl puvodne publikovan na serveru www.autembezpecne.cz. Kopiruju ho sem, do blogu pro pripad, ze by nekdo rad pridal svuj komentar...na coz se tesim. Urcite vas na zdejsich silnicich ledaco prekvapilo...! Nebo treba zdejsi realitu videte jinak nez ja... Takovou typickou bahrajnskou řidičkou může být třeba má známá Nadia. Pochází z hlavního města Bahrajnu Manamy a své první auto dostala, když jí bylo osmnáct. Řidičskou kariéru začala s otcovým tři roky starým Lexusem, s interiérem vyvedeným v béžové kůži. Dnes je jí pětadvacet a řídí letošní model Porsche Cayenne. Interiér je tentokrát v oranžovém odstínu. Auto jí koupil milující manžel a k tomu ještě investoval i do pěkného čísla na značku. Hezká SPZ je na Bahrajnu něco jako značkové oblečení. Prostě se pozná, kdo na co má. Nadiino auto zdobí tři čtyřky a tři pětky. Význam to nemá žádný. Manžel se sice snažil sehnat číslo, které by vystihlo datum narození jejich dcery, ale to bohužel nebylo k mání. I tak do elegantně symetrického čísla investoval v přepočtu kolem 50 000 Kč – poptávka je velká. Nadia samozřejmě pochází z velmi bohaté rodiny a stejně tak se vdala. Jezdit autem je pro ni naprostá nutnost. Systém veřejné dopravy je omezený a využívá ho pouze nejchudší část populace. Pro muslimskou ženu v Bahrajnu se solidním zázemím něco takového vůbec nepřichází do úvahy. Dojít někam pěšky je víceméně nemožné, protože po většinu roku venku panuje nesnesitelné vedro, navíc se při výstavbě města s chodci téměř nepočítá. Chybí chodníky i přechody. Ke všemu běhat po ulicích není zrovna to, co by se od slušné ženy očekávalo. Do školy Nadiu a její sestru vozili rodiče nebo rodinný řidič, ale když se mohla za volant posadit sama, brala to jako pravý důkaz dospělosti. „Poprvé jsem se sama mohla rozhodnout, kam půjdu, aniž by u toho byli nějací svědci. Život bez vlastního auta si neumím představit,“ svěřila se mi Nadia. Teréňáky mají bahrajnští řidiči ve velké oblibě. Autorka tohoto článku dává přednost osobnímu autu (foto vpravo). Děti sedí řidiči na klíně Království Bahrajn patří mezi velmi benevolentní muslimské státy. Je zde povolen alkohol, tolerují se jiná náboženství a ženy mají mnohá práva, mimo jiné i na řízení. Nezařídí si ale moc, protože cesta z jednoho konce země na druhý není delší než 80 km. Získat bahrajnský řidičský průkaz je možné po dovršení 18 let. Každý kandidát musí absolvovat povinný počet jízd a několik málo teoretických hodin. Trénink i zkouška probíhá ve voze s manuálním řazením, ale to je pro většinu řidičů první a poslední setkání s tímto systémem. Teoretická příprava se s tou naší nedá vůbec srovnat. Místo testu projdou zkoušení pohovorem, který netrvá déle než pět minut. Týká se všeobecných zásad, např. že dvojitou nepřerušovanou čáru bychom neměli přejíždět. V praxi je to stejně každému jedno. Na místních silnicích najdete jenom pár druhů dopravních značek a ani těmi, co zde užívají, se zrovna neplýtvá. Spousta situací, pro které jsou u nás přesné předpisy, je tak nějak na uvážení jednotlivce. Například před kruhovým objezdem se rozhodně nikdo neřadí do pruhů podle toho, na kolikátém exitu bude vyjíždět. Velké křižovatky mají semafory, menší sem tam nějakou stopku a zbytek se řídí tak nějak podle situace a nálady. Ne vždycky se na silnici děje to, co byste očekávali. Málokdo používá směrovky, ale všichni klakson. Dětská autosedačka je pro většinu místních zbytečný přepych. Děti sedí kdekoli, klidně i řidiči na klíně. Na silnici je vždy třeba bojovat o každý metr, protože jestli se před vás může někdo nacpat, tak to udělá. Čím větší auto máte, tím větší je šance, že se vás druzí zaleknou. Možná proto si tu každý, kdo na to má, pořizuje terénní auta, i když celá země je jedna velká rovina. „Spravedlnost“ na silnicích nikdo nehlídá. Pokud nejedete 300 km/h, policie se o vás skoro nezajímá. Nanejvýš se vám může stát, že dostanete pokutu za parkování nebo za telefonování při řízení. Policie je k ženám tolerantní, a to především k těm muslimským. „Jednou jsme na dálnici míjeli policejní hlídku a řidička ve voze, kde jsem seděla já, telefonovala,“ vyprávěla mi Nadia. „Totéž řidička druhého auta. První měla na hlavě šátek a druhá blond ježka. Kamarádku Amiru ten přestupek nestál nic, Lindu z Německa 20 dinárů, čili asi 1000 Kč.“ Na silnicích buď německý luxus, nebo japonská spolehlivost Ne všichni jsou na tom jako Nadia. Po lexusu a porsche bude jistě řídit i mercedes nebo BMW, což jsou zde standardní značky pro zámožnější klientelu. A pokud se manželovi bude dařit hodně dobře, ještě si polepší. Možná jí koupí i masserati nebo jaguar. Pár jich tu na silnicích krouží. Střední vrstva se drží toyoty a nissanu. Kam oko pohlédne, tam ulice brázdí corrola nebo tiida. A ti, co mají peněz o něco míň, jezdí vším, co drží pohromadě. Evropským autům zde moc nevěří, protože u nás nemáme tytéž vedra jako zde v Zálivu. A o klimatizaci tu jde především. Prší tu málo a nesněží vůbec, vzdálenosti jsou krátké a většina cest je ve městě, tudíž dobře osvětlených, a tak nároky na řidičskou zdatnost jsou minimální. Litr toho lepšího benzínu (mají tu dva druhy) stojí 6 Kč. Technická kontrola je zcela formální, většinou se nezjišťuje ani to, jestli „stěrače stírají“, a už úředník podepisuje formulář. Jako důkaz technické způsobilosti stačí, že auto dojelo až na dopravní inspektorát. Náhradní díly mohou být drahé, ale všechno se dá pořídit i za babku, pokud sáhnete po levné čínské kopii. Být řidičkou v Bahrajnu je nutné, levné a v mnoha ohledech jednodušší než u nás. V zájmu vlastní bezpečnosti je ale dobré zůstat vždy ve střehu, a kdyby bylo potřeba, využít místních stereotypů o bezbrannosti ženského pokolení.
  2. Martin

    Arabští koníci

    Z alba Můj Bahrajn

    Výstavka mladých talentů v City Centru.

    © Martin S.

  3. Martin

    Pozdrav z Bahrajnu

    Z alba Můj Bahrajn

    Pohled na panorama hlavního města Bahrajnu Manama s dominantou administrativní budovy The Bahrain World Trade Centre s větrnými turbínami na výrobu elektrické energie.

    © Martin Sviták

  4. Martin

    Bahrain Confidential

    Z alba 2012 - Společenský večer v maskách

    CZ ples v časopisu Bahrain Confidential - April 2012
  5. Alena Tabet

    Rasismus

    Rasismus (soubor trapných příhod) „...a hlavně mi přiveďte nějaké slušné nájemníky. Araby neberu. Žádné Egypťany nebo Jordánce, ti by mi to zdemolovali. Indy a Pákistánce taky ne, to jejich vaření páchne. Abyste rozuměla, já nejsem rasista, ale mám svoje zkušenosti.“ Kdybych něco podobného slyšela v Evropě, tak snad zavolám do televize, ale za těch pár let v realitní agentuře v Perském zálivu už jsem podobný proslov slyšela tolikrát... „Pan domácí“ (Bahrajnec – své krajany z kategorie možných nájemníků vyřadil jako první) si postavil nový věžák, zařídil ho, podle vlastních slov, luxusním nábytkem a tak nějak podlehl dojmu, že vytvořil světové unikum, na které by se nejlíp ani sahat nemělo. Káva, kterou mi jeho sekretářka uvařila, nechutnala špatně, a tak jsem s kofeinem spolykala i všechny případné výhrady. „Američani, Evropani, to jsou dobří lidi. Ale jenom páry, na nějaké hlučné večírky – to svobodní muži dělají – nejsme zvědaví. Žádné děti, poničily by nábytek. Samozřejmě ne zvířata. Taky studenty nechci, dělají binec. Vím, co jsme zamlada vyváděli my. Zásadně nekuřáky...“ Když jsem si tak v duchu probrala, kteří z mých klientů by touhle úzkou branou prošli, nezbyl – samozřejmě – skoro nikdo. „Nejsem rasista, ale...“, „nechci nevšeobecňovat, ale...“, „...mám svoje zkušenosti“. Tady v Bahrajnu jmenovanými a podobnými předsudky spousta lidí. Možná je to u nás taky tak, ale tady se za ně lidé jaksi nestydí. Tyhle výroky většinou rámují žoviálnosti typu „mezi námi“, „abych byl upřímný“ atp. Po nich následuje něco politicky nekorektního, na Západě napadnutelného, zde tak nějak tolerovaného. (Dosavadním vrcholem trapnosti bylo, když jsem jednomu snědému Britovi jménem Mohamed, viceprezidentovi banky, předváděla byt v jiné „luxusní“ budově. Zatímco jásal nad jacuzzi v koupelně, správkyně domu mi v ložnici polohlasně s výčitkou sdělila: „Vždyť není bílej. To nepůjde.“ A taky to nešlo. Byt mu nedali. Viceprezident to vzal na vědomí, urazil se...a tím to skončilo.) Původně jsem předpokládala, že spolužitím s jinými národy a kulturními skupinami vzniká větší tolerance. Teď už vím, že to tak není. Jak je vidět, mít s něčím zkušenost ještě nutně neznamená být napřed ve vývoji. Taky je třeba s tou zkušeností dobře naložit. Když jedete londýnským metrem, v jednom vagonu potkáte zástupce všech možných ras. Proto mě zarazila reakce starého pána, u kterého jsem chvíli pracovala ve Walesu, když jsem se ho zeptala, jestli u nás můžou přespat moji známí. Žádala jsem ho dvakrát a v obou případech následovalo totéž zvolání: „Tvoji kamarádi jsou moji kamarádi!“ A pak John ztišil hlas. „Ale nejsou to černoši, že ne? To by se mi nelíbilo.“V Čechách jsme ještě žádný pořádný nápor přistěhovalců nezažili a předsudečné debaty o povaze jednotlivých národů nejsou na denním pořádku. Ale i na tom málu, co máme, pracujeme vcelku se zdarem. Romové jsou příživníci, Ukrajinci nás připravují o práci, Slováci zabírají místo na vysokých školách. Nevím, co špatného dělají Vietnamci a Číňani, ale možná je to jenom moje neinformovanost. Ostatní necháváme napokoji, protože o nich moc nevíme. Čas ukáže, jak my zvládneme mísení kultur a národů, které dříve či později dorazí i k nám. PS1: A na závěr ještě jednu příhodu. Máme příbuzného, který vyrůstá v Texasu. Loni o prázdninách mi povyprávěl spoustu historek o tom, co zažili s Kylem a Alexem. Jednou jsme ho pak šli vyzvednout z hodiny karate a jak se ukázalo, mezi čekajícími rodiči byly i maminky obou chlapců. Jedna měla mezi obočím třetí oko a druhá vypadala jako mladší sestra Tiny Turner. Všechno jsem o těch kamarádech věděla, ale nikdy se neprobíralo, jakou „mají barvu“. Potěšilo mě to. Těžko učit starého psa nové kousky, ale aspoň že ty děti dokážou správně vyhodnotit, co je na člověku důležité. Když budou naše děti vyrůstat ve smíšené společnosti vychovávány k vzájemné úctě, bude líp. PS2: Letos v létě náš malý Američan prohlásil, že Asiati jsou zlí a s nimi on se nebaví. Němci jsou fašisti a nejhorší ze všechno jsou Mexičani, protože jsou to nelegální imigranti a ujídají z mísy těm, kteří poctivě pracují. Dobří jsou leda Číňani, protože od nich m všechny hračky. Doba bezelstného dětsví minula. V jedenácti letech je z něj další starý pes. Tak nevím. Původně pro www.blog.idnes.cz.
  6. Rad bych prispel svym pohledem na tema prave probehuteho kontroverzniho zavodu F1 v Bahrajnu, ktery se uskutecnil 22. brezna 2012 a ktery svym kontrastem s neuspokojivou situaci v zemi z hlediska dodrzovani lidskych prav rozpoutal celosvetovou diskusi. K napsani textu mne inspiroval clanek magazinu Autorevue v nemz jeho autor vyjadruje sve rozcarovani nad tim, ze svetove agentury v dobe konani zavodu F1 venovaly pry az prilist velky prostor demonstracim a situaci v zemi vykreslili jako neumerne zavaznou. V Bahrajnu ziji pres 7 let a deni v zemi jsem mel moznost sledovat velmi podrobne a z bezprostredni blizkosti od pocatku vypuknuti 'tzv. bahrajnskeho jara' v unoru 2011. Zatimco text vznikl jako komentar ke zminenemu clanku, nabizim jej jako muj pohled i ostatnim ctenarum. Domnivam se, ze zahranicni media o situaci v Bahrajnu informuji pomerne vystizne, mam na mysli agentury Reuters, deniky The Guardian, The Washington Post, The Independent a dalsi - na rozdil od medii mistnich, ktere jsou samozrejme provladni a jejichz clanky nemaji temer zadnou vypovidajici hodnotu. I kdyby na ulici bylo vojaky zastreleno 5 lidi, vladni The Gulf Daily News bude psat o uspesnem posilovani vztahu se sousednimi zememi. Budete-li chtit patrat z Bahrajnu po zpravach sami, pak z odkazu, ktere najdete na internetu, se Vam jich polovina nezobrazi, jsou zkratka cenzurovany vladou, pry odporuji regulacim statu. Nastesti vlada nezablokovala Facebook ani Twitter a tak si o deni lze udelat pomerne presny obraz. Tem z Vas, ktere by to zajimalo bych doporucil do Facebooku zadat klicova slova 'Bahrain Revolution' a projit si 3 nejnavstevovanejsi stranky z tech, ktere se Vam zobrazi. Na techto strankach jednotlivci nahravaji a tweetuji aktualizovane prakticky po minutach aktualni deni i z tech nejodlehlejsich osad Bahrajnu, pripomenme si jak je maly - asi 15 x 60km - a tak se muzete o klicovych udalostech dozvedet prakticky okamzite a co je dulezite nezkreslene. Z tohoto pohledu odpada obava z toho, ze by media mohle obraz nejak zasadne zdeformovat. Dalsi moznosti, kterou vyuzivam pro dotvoreni obrazku o situaci v zemi je stranka Scrollpost.com. Je zajimava tim, ze aktualizovane nacita zpravy desitek svetovych agentur, deniku a blogu a to americkych, evropskych, izraelsky, iranskych i jinych a kdyz si na hlavni strance zvolite sekci Bahrajn, zobrazi se vam aktualni clanky, ktere ve svete o Bahrajnu vznikly, prestoze cast z nich bude vladou zablokovana, lze je dohledat dodatecne na jinych mistech pomoci Googlu zadanim nazvu clanku. Opet ale takto lze krizove overit deni z pohledu nekolika stran. Kdyz se vratim k Facebookovym autorum, ti na Facebook nahravaji nejen zpravy, ale predevsim v realnem case i fotografie a videa ze svych telefonu. Videa, ktera se nikdy do zadnych tiskovin nedostanou a ktera ukazuji, co se deje kdyz se setmi a do vesnic vyjedou vladni obrnenci. Uvidite take videa, na nichz tito 'vojaci' demoluji nahrobky za zdmi hrbitovu, rozhaneji pohrebni procesi, jak kradou krabice s napoji v domacnostech, prihlizeji demolovani sunitskych obchodu, jak strili slzny plyn do zahrad domu, jak dupou lezicim demonstrantum na bricho, nebo jak strili 10cm patrony slzneho plynu z dvoumetrove vzdalenosti opakovane do obliceje bezbranneho demonstranta. Uvidite fotografie mucenych tel i zraneni demostrantu, ktera si sesivaji doma protoze se boji postihu v pripade, ze by se ohlasili v nemocnici. Nechcete-li vedet, co se opravdu deje v Bahrajnu, nikdy ty stranky neotevirejte. Anebo na Bahrajn nejlepe uplne zapomente. Kdyz vojaci v unoru 2011 zastrelili nekolik prvnich demonstrantu, prolomila se vlna drimajiciho spolecenskeho odporu, lide vesly do ulic a na transparentech volali, ze chteji neco jinak. Chteji ucast na ovlivnovani deni v zemi, coz jim dnes vlada upira i sirsi spolecenskou rovnopravnost. Siitsti spoluobcane poukazovali na (pro ne) nedostupnost nekterych profesi nebo dulezitejsich postu. To ze je treba neco zmenit, chapali obcane napric spolecnosti. A po vzoru povstani v Egypte se sdruzovali na tzv. Perlovem namesti, coz neni nic jineho nez rozsahly kruhovy objezd v centru mesta, jehoz stred vyplnuje travnik s monumentem sedmi plachet symbolizujicim jednotu zemi Zalivu. Perlove namesti bylo na jare lonskeho roku plne - stastnych lidi. Euforie byla uzasna, vzdyt to bylo poprve v dejinach, kdy mohli rikat nahlas co si mysli, s cim nesouhlasi. Konali se na nem prednasky, vystavy (patron z brokovnic i kanystru slzneho plynu posbiranych z mist kde proti demonstrantum zasahovaly policejni jednotky), bylo tam tiskove centrum. Vystavka protivladni kreslene satiry. Mnohokrat jsem na namesti jezdil a dival se kolem sebe, byli tam vedle sebe Sunite i Siite, kteri volali po tomtez (viz moje fotografie na Facebooku). Volali po zmene, po velke zmene. Bylo jich tolik, ze pri jedne demonstraci zaplnili celou hlavni dalnici v cele jeji sirce i delce nekolika kilometru. Nikdy v zivote jsem nic podobneho nezazil. Nebyli to vysinuti blazni ani nasilnici, ale normalni obcane, slusni lide vsech veku a profesi. Kteri svoji nenasilnou cestou ukazali priklad svetu. Otazka bylo co dal? Jak se zachova vlada, vzdyt se psaly dejiny Bahrajnu. Ustoupi? Je treba si pripomenout silu Saudske Arabie, velkeho bratra, ktery je s Bahrajnskym ostrovem spojeny dalnici, pripraven kdykoli zasahnout. I tam jsou pri pobrezi Perskeho zalivu na strane Bahrajnu ropna pole a siitske osady, ktere svymi demonstracemi podporovaly sve bratry v Bahrajnu v ocekavani, kam se situace vyvine. Co by se stalo v SA, kdyby se bahrajnsky rezim zlomil? Tanky saudskysch vojsk most brzy prekrocily a dalsi jednotky Spojenych Aarabskych Emiratu v celkovem poctu 2000 muzu obsadily centrum hlavniho mesta a hlidky rozmistily po celem ostrove. Byl vyhlasen vyjimecny stav a zakaz vecerniho vychazeni. Rada firem vcetne nasi nabidla svym zamestnancum evakuaci do sousednich zemi, kde mely pobocky. Protestni akce mezitim neustavaly, policie prakticky zmizela z dohledu, ve mestech ji vystridala jen vsudepritomna armada, situaci ze vzduchu kontrolovaly vojenske vrtulniky. Dalnice, o ktere jsem drive psal, byla po cele sve delce poseta provizornimi barikadami, ktere demonstranti poskladali ze vseho, co bylo po ruce, prken, popelnic, dlazebnich kostek. Je jasne ze doprava ve meste byla zcela vyrazena. Po teto uplne prazdne dalnici jsem se mezi barikadami nekolikrat prochazel, Manama, kdysi vyhlasovane bankovni centrum nebyla nicim jinym nez mestem duchu v jehoz centru stale existovalo Perlove namesti se stany demostrantu, kteri se v poslednich dnech na nem sdruzovali a kde prespavali, prednaseli si pro odvahu i posilu, recitovali basne. Kdyz jsem po dalnici dosel az na misto nad Perlovym namestim a zastavil se, byl to tragicky pohled, protoze bylo jasne, co bude nasledovat. Hned druhy den rano po prvni ranni modlitbe policie a armada zacla s brutalni demolici celeho lezeni, cele Perlove namesti behem nekolika hodin prakticky srovnala se zemi, znicili vse, zranili stovky osob, pri jejich zasahu zemrelo asi 6 demonstrantu, kteri v tu dobu spali nic netusic ve stanech. V dalsich dnech byl cely monument, ktery se stal mezitim symbolem odporu proti stavajici vlade, strzen. Pry vracel spatne vzpominky. Co nasledovalo? Asi 5000 lidi bylo propusteno ze zamestnani, lekari, predevsim ti, kteri jakkoli pomahali zranenym demonstrantum, ucitele, dalsi desitky nebo stovky? byly uvezneny za ucasti na demostraci, nasledovala vyzva k udavacstvi, identifikaci osob na fotografiich, zprava o uveznene divce, za to ze na namesti recitovala svoji basen obletela cely svet, nasledovaly vojenske soudy bez obhajcu, ktere poslaly na dozivoti radu demonstrantu. Tohle bylo nekdy v breznu 2011. O vsech udalostech podrobne informuje oceneny dokument ' ktery je k disposici na You Tube. Kdo je tedy kral? Je to kral lidu? Kdo je vlada? Je to vlada svych lidi? Kdo je kralovska rodina? Kdo jsou bezpecnostni slozky jejichz rukama zemrelo k dnesnimu dni kolem 70 civilistu. Pripominam ze Bahrajn ma asi 600tis mistnich obyvatel (a dalsich 600tis pracujicich cizincu) a 70 mrtvych behem jednoho roku je mnoho. Byt jeden. Pripomenme si kdo tvori bezpecnostni slozky? Zatimco v CR jsou to disciplinovani profesionalove a zaroven obcane CR, v Bahrajnu to jsou zoldaci nabirani v zemich jako Pakistan, Jemen, prakticky vyhradne Sunnite (jako vladnouci rodina) kteri do Bahrajnu takto jezdi ze svych nuznych podminek za vidinou dobre prace. Bylo mozne si otevrit stranku bahrajnske ambasady v Pakistanu a cist si reakce mistnich na inzerat, ve kterem Bahrajn nabira do svych bezpecnostnich slozek. V diskusi pod inzeratem byly desitky zoufalych proseb 'prosim, vzit nas do Bahrajn, my dobre slouzit, prosim pane, vzit nas do Bahrajn'. Z videi, ktere jsem drive zminil je patrne a z osobni zkusenosti jiste, ze zoldacke vladni jednotky tvori naprosto asocialni primitivove, ktere s Bahrajnem, snad krome nenavist k demonstrantum, nespojuje vubec nic, jak priznal kdysi tusim bahrajnsky ministr zahranicnich veci: 'Kdyby byly zasahove jednotky tvorene z Bahrajncu, tezko by proti nim mohli obratit zbran'. A tak se do siitskych vesnic, ktere jsou jako uzemi druhorade rasy (prestoze je Siitu 70% vetsina) kontrolovani policejnimi checkpointy, vydavaji o vikendech a po setmeni na sve vyjezdy tyto zoldacke tlupy, jezdi v obrnenych Toyotach LandCruiser, ze kterych strili slzny plyn, snad na vsechno co se pohne. Strili ho do zahrad, do oken vil. Nekdy o vikendu, kdyz mam cas, jedu se podivat do techto siitskych vesnic, do zapadlych ulic Sitry, Karzakanu nebo Budaiye, abych byl svedkem co se deje. Kdyz jsem jednou zastavil nedaleko hrbitova v Budaiyi, ktere jsem znal z videa zpredchoziho vecera, na nemz zoldaci rozkopavali obrazky na hrobech zestrelenych demonstrantu, zastavil jsem auto a chvili zoldaky, jez stali opodal, pozoroval. Kdyz jsem uslysel zvlastni cinknuti a otozil se, zpoza meho auta se valil bily dym, kdyz jsem popojel uvidel jsem v zrcatku tocici se patronu slzneho plynu, kterou na mne vystrelili. Takze koho proti sobe mame? Na jedne strane obcany, z nichz kazdy ma bud v rodine, pribuzenstvu nebo mezi znamymi nekoho zastreleneho, vezneneho nebo alespon propusteneho a vladnouci rodinu, ktera rozdava prikazy. Mozna dnes zase v noci prijedou zoldaci v dzipech a budou nam projizdet pred domem, rozkopavat dvere, ti sami cizinci, kteri maji na svedomi smrt nasich lidi, Bahrajncu? Jak se citi mladici v techto ctvrtich? Jaka nenavist se asi honi hlavou mladym rebelum? V Bahrajnu nikdo nesmi drzet zbran, ani vzduchovku, a jedine co tito hosi mohou je postavit si barikadu z prken nebo popelnic, aby alespon nejakym spusobem se cizakum postavili. Nebo zapalit pneumatiky a strasidelnym kourem klast z dalky otazniky cizim delegacim projizdejicim v limuzinach po dalnici napric ostrovem. Jindy po zoldacich hazi kameny nebo molotovovy koktejly. V prubehu roku jsem pocital ze temer kazdy tyden byl na zasah policie nekdo zabit. Lide umirali na nasledky nadychani se slzneho plynu, ktery zaplavoval ctvrti. Proti demonstrantum je pouzivan jednak slzny plyn a jednak brokovnice nikoli gumove projektily. Neverici prosim opet odkaz na Facebook. Ano brokovnice. Takze jeste jednou se ptejme, jak je situace rozehrana? Jaka muze byt duvera obcanu v politiky (zde spise rikejme vladnouci rodinu, ktera ma monopol na vse), kteri timto zpusobem dlouhodbe resi situaci v zemi. Na natlak mezinarodniho spolecenstvi kral nakonec prizval na podzim 2011 mezinarodni vysetrovaci komisi, ktera mela za ukol proverit opravnenost zasahu proti demonstrantum, soudni procesy, odpirani zdravotni pece zranenym demonstratum a podobne. Komise dosla k zaveru, ktery zverejnila v 500strankove zprave () ze ve velke vetsine pripadu bylo vuci civilistum zasahovano zcela neprimerene, ze dochazelo k porusovani prav na spravedlivy proces, ze existuji politicti vezni, ze bylo ve vysetrovnach doslova umuceno v plnem stredovekem slova smyslu nekolik clenu opozice. Soucasti zpravy jsou i detailni popisy pripadu kadzeho zavrazdeneho, jak sel do prace, jak byl zadrzen, mucen, az po nalezy forenzni pitvy. Vysetrovaci komise zaroven vypsala radu doporuceni, jak situaci napravit a vlada (kralovska rodina) souhlasila k jejich splneni do konce jara 2012. Prizvani vysetrovaci komise bylo jiste dobre a vzacne gesto, ktere sebekriticky rozkrylo skutecnosti, ktere byly dosud jen verejnym tajemstvim, zprava byla vytistena a dana verejne k dispozici siroke verejnosti. *** Zatimco lonsky zavod F1 byl v dobe nepokoju nejprve odlozen a pote zrusen, korunni princ, ktery zavod do Bahrajnu F1 privedl, ve snaze vratil temer znicenou povest ostrova, velmi potreboval, aby se letos prestizni zavod konal. Jiz ekonomicka krize, ktera zasahla zemi v roce 2008, znamenala vyrazne zpomaleni stavebnictvi, ktere svymi velkolepymi projekty do te doby tvorilo vyraznou cast image Bahrajnu, s pocatkem demonstraci a tanky v ulicich v roce 2011, pak doslo k dalsimu prohloubeni krize, zemi opustila rada bank, ktere sve pobocky presidlily do sousednich zemi. Potreboval zavodem rici svetu: 'podivejte, u nas uz je prece vse v poradku'. Opozice se snazila v dobe pred zavodem zmobilizovat co nejvice lidi a ozvat se, ze nesouhlasi. Pripominam ze nocni perzekuce v odlehlych osadach (Sitra, Budaiyia, Karzakan, Sanabis, Sanab, Barbar, Diraz..) po cely rok od zacatku demonstraci neustala. V tydnu pred zavodem se konala rada velkych demonstraci. Jednim z hnacich motoru byl prominentni aktivista Abdulhadi Al-Khawaja, ktery se do Bahrajnu vratil s emigrace v Dansku. Za svoje opozicni aktivity byl vsak nasledne odsouzen vojenskym soudem na dozivoti. Al-Khawaja se rozhodl tusim v unoru 2012 ve vezeni pro hladovku s tim, ze bud dosahne sprosteni nespravedliveho rozsudku nebo radeji zemre. Tato zprava znovu sjednotila spolecnost za jeho propusteni a stala se pozadavkem rady demonstraci. V dobe kdy pisi tento clanek byl Abduhladi 78 dni bez jidla. O jeho vydani neuspesne pozadalo Dansko, jehoz je stale obcanem. Vlada tvrdi ze pry se ma dobre, presto byl pred 14 dny k nemu zemezen pristup jeho pravnika a rodina s nim ztratila kontakt. Zatimco se organizatori pripravovali na zavod a v rozhovorech pro media se predhaneli v utesovani, ze v Bahrajnu je bezpecno pry vice nez v Londyne, opozice usilovala o jeho zruseni s odkazem na situaci v zemi, kde jsou vezni svedomi a kde nebylo dosazeno zadnych pokroku ve vecech, za ktere se spolecnost ozyvala od jara 2011, spolecnost se sjednocovala do demonstraci. Je pochopitelne ze tento atraktivni kontrast zaujal a soustredil pozornost svetovych medii, ktera zintezivnila zpravodajstvi o deni v Bahrajnu. A tak zatimco se princ tolik snazil aby F1 byla, paradoxne se ukazalo, ze ano, media se na Bahrajn diva, ale vidi neco jineho a pisi o tom - o veznich a demonstracich, o nesplneni doporuceni vysetrujici komise, tento spolecensky kontrast, toto drama, v primem prenosu. Najedno vsichni vedeli, ze 14 dni pred zavodem byl z projizdejiciho auta zastrelen mladik, ktery natacel pruvod demonstrantu a ze nekolik dni pred zavodem byl zoldaky brokovnici zastrelen dalsi mladik. O jeho smrti jsem se dozvedel tentyz den z Facebooku, kde nekdo ze strechy vyfotil jeho mrtve telo a popsal jeho zraneni. Bylo uvedeno, ze se ucastnil demonstrace, ze ktere se nasledne s kamarady oddelili a dostali se do stretu se zoldaky, kteri je honili po farmach za osadou, kde se demonstrace konala. Zatimco bylo zastrelen policejnimi jednotkami, vladni platek oznamil, ze bylo 'nalezeno telo mrtveho muze'. Fotografie jeho mrtvoly a vyzableho tela Al-Khawaji znali vsichni v Bahrajnu prostrednictivm Facebooku, zavod se pripravoval.. a nakonec se uskutecnil, prestoze prozretelnost minuty pred zavodem vstycila varovne prst neobvyklym destem, ktery jeste mohl zavod prerusit.. Autor clanku, na ktery reaguji psal ze v Bahrajnu si v dobe zavodu zadnych nepokoju nevsiml a ze media ukazujici na nepokoje jsou podujata. Bylo to zpusobeno tim, ze zavod se konal v nedeli zatimco hlavni demonstrace probehly drive ve dnech volna v patek (vikend je tu patek a sobota) kdy na cas zablokovaly dalnici smerujici na F1, sam jsem se do dopravni zacpy zpusobene demonstraci v obci Budaiya nechtene dostal a kdyz jsem si z okenka fotil holcicku s plakatem odsuzujicim zavod F1, uslysel jsem 'Dekujeme'. (ze o nich dam vedet svetu) V sobotu se demonstrace konaly jen v mensich osadach a v nedeli jiz bylo v ulicich prazdno, to kdyz jedinou dalnici k okruhu F1 lemovalo pres 60 policejnich aut. *** Svym textem jsem chtel podat trochu vice kresby v detailech o pocitech lidi, Bahrajncu, kteri tento pribeh ziji. Muzeme vesti dlouhe diskuse o uloze medii a situaci hodnotit, muzeme se o ni dokonce prit, jiste je, ze to mistnim nepomuze, bude asi jen treba casu, nez cela vec uzraje natolik, ze bude moci dojit ke zmene, trend vyvoje spolecnosti byl na prikladech ostatnich zemi ukazan a ja verim, ze se jednou dockaji i pratele v Bahrajnu. Pral bych vsem v Bahrajnu, aby se ze zkusenosti posledniho roku podarilo obema stranam poucit a jit dal a zase lepe.
  7. Z alba Velikonoce v Bahrajnu 2012

    Velikonoční setkání krajanů v Bahrajnu v roce 2012
  8. Velvyslanectví USA v Bahrajnu na své stránce vydává aktualizace k vývoji událostí v Bahrajnu. Ve své zprávě 42-12 vyznačuje čtvrti, do kterých mají jeho zeměstnanci a jejich rodiny zapovězeno vstupovat, viz přiložená mapka. Tato informace může být i vodítkem i pro naše občany v Bahrajnu. Na stránce jsou také informace o místech a termínech oznámených demonstrací. Velvyslanectví USA Bahrajn - Zpráva pro americké občany - 04.4.2012 Spontánní demonstrace se čas od času konají v Bahrajnu v reakci na světové události nebo místní vývoj. Občané Spojených států by měli sledovat aktuální mediálního zpravodajství o místních akcích a být si vždy vědomi dění ve svém okolí. Pokud narazíte na velké veřejné shromáždění či demonstrace, okamžitě místo opusťte. Velvyslanectví USA aktualizovalo svou mapu oblastí, které jsou nedostupné pro zaměstnance velvyslanectví USA a jejich rodinné příslušníky. Viz mapka níže. Připomínáme americkým občanům, že i demonstrace, které mají být poklidné se mohou obrátit v konfrontační a přerůst v násilné. Vyzýváme proto americké občany, aby se pokud možno vyhli oblastem častých demonstrací a věnovali pozornost demostracím probíhajících v jejich blízkosti.
  9. Martin

    Bahrajnská nevěsta

    Z alba Můj Bahrajn

    Národní muzeum - Během prvního a následujících dní svatby byla nevěsta ozdobena všemi zlatými šperky na uvítání hostů. Šperky vyhotovil místní zlatník měsíc až dva před svatbou nebo byly zapůjčeny od příbuzných nebo sousedů.
  10. Martin

    Rybářské lodě

    Z alba Můj Bahrajn

    Národní muzeum - tradice rybolovu
  11. Z alba Můj Bahrajn

    Národní muzeum - ukázka tradičních dovedností
  12. O životě v Bahrajnu a o stránkách Čechoslováci.com jsme si na dálku povídali s paní redaktorkou Českého rozhlasu Barborou Kmentovou, která je zároveň vedoucí internetového projektu Krajané net. Rozhovor uvádím i zde pro čtenáře Čechoslováků. Krajané.net: Bahrajn je malé království v jižní části Perského zálivu. Zjištění, že se v tak exotickém koutku světa nachází aktivní česká komunita bylo velmi milé. Jak dlouho bahrajnský spolek existuje? Když jsem v roce 2006 obdržel jako architekt pozvání na jednoroční práci do Bahrajnu, přiznám se, že jsem si musel na mapě vyhledat, kde se přesně nachází. Dozvěděl jsem se, že je to maličký ostrovní stát velikosti asi 60x15 km s populací asi 1 milion obyvatel. Považoval jsem to za ironii osudu, že se po mé předchozí roční stáži v Makau jedná o nabídku v dalším maličkém a u nás téměř neznámém ostrovním státě se zcela odlišnou kulturou. Představoval jsem si že stejně jako v Makau i v Bahrajnu budu zcela sám a s krajany budu udržovat kontakt pouze prostřednictvím internetu. O to větší překvapení mne čekalo, když jsem asi po roce pobytu v Bahrajnu na ulici uslyšel češtinu a poznal tak první český pár. Ukázalo se, že v Barajnu žije a pracuje dalších neuvěřitelných ještě asi čtyřicet krajanů nejrůznějších profesí, kteří se mezi sebou nepravidelně scházejí. Protože každý znal někoho, ale zároveň nikdo všechny, snažili jsme se postupem času okruhy známých rozšiřovat a propojovat. Začali jsme pořádat pravidelná setkání při sálové kopané, během hry samotné, kterou jsme brali s velkou nadsázkou jsme vždy zažili hodně legrace a po ní se těšili na výměnu novinek, zkušeností, nové hosty krajany, takový večer nám vždy přinesl pocit vydechnutí a zážitek na několik dalších dní. Založení krajanského spolku v roce 2009 bylo logickým krokem v naší další organizaci a od té doby jsme se naučili provozovat spolek jako dobře sehraný tým. Členové spolku si volí každoročně jeho výbor, který má po dobu následujícího roku na starosti organizaci krajanských aktivit, vedení centrální databáze kontaktů na jednotlivé členy, hospodaření s rozpočtem na daný rok, hledání sponzorů, oznamování akcí. Díky internetovým stránkám dokážeme připravit lehké přistání všem nově příchozím krajanům do Bahrajnu. Zatímco se jednotliví krajané setkávají s přáteli podle vlastních priorit, krajanský spolek připravuje každoročně osnovu základních společenských, sportovních akcí i akcí pro děti, kde se mohou krajané vzájemně poznávat, vyměňovat si zkušenosti i novinky, hovořit česky a vystoupit na okamžik z kažodenního života cizince žijícího v zahraničí. Rok tradičně uzavírá účast našeho týmu ‘Czechoslovakia‘ na největší sportovní akci Bahrajnu, kterou je každoroční charitativní štafetový marathon a následně mikulášské setkání s programem pro děti, opravdovým Mikulášem, Čertem, Andělem a hromadou dárků Krajané.net: Dalo by se říct, že nejčastější motivací k dlouhodobému pobytu v Bahrajnu je práce? V Bahrajnu v současnosti působí asi 60 krajanů z nichž většinu tvoří odborníci jednotlviých profesí, kteří sem přišli za prací. Přicházejí nejčastěji na jedno nebo dvouleté pracovní smlouvy, které si často prodlužují a není vyjímkou, že takto v Bahrajnu zůstávají pět i více let. Z profesí tvoří nejpočetnější skupinu letušky, které pracují pro místní aerolinky, dále zdravotní sestřičky, zbytek tvoří architekti, stavební i IT inženýři, učitelé a další profese. Samostatnou skupinu krajanů tvoří několik rodin vzniklých ze známostí během studiích v České republice a na Slovensku. Řada Bahrajnců v našich zemích studovala na vysokých školách a po skončení studí se i s rodinami usadili natrvalo do Bahrajnu. Věk našich krajanů se v pohybuje v průměru kolem 30-40 léty a tomu odpovídá i věk jejich dětí. Krajané jsou tedy mladí aktivní lidé, kteří do mateřských zemí cestují často několikrát ročně a se svými rodinami a kulturou jsou v neustálém kontaktu. Krajané.net: Na vašich internetových stránkách www.cechoslovaci.com dostávají prostor nejenom krajané v Bahrajnu, ale i z jiných států po celém světě. Z přemýšlení o tom, jak by měly internetové stránky našeho nově se rodícího spolku vypadat, bylo brzy jasné, že by bylo škoda omezovat je pouze na naši úzkou skupinku v Bahrajnu, vždyť krajané se v situaci podobné naší, kdy se nacházejí sami v nové zemi, ocitají prakticky neustále. V témeř každé zemi také existuje československá komunita, které by pomohla nějaká jednotná platforma k její organizaci, díky níž by se mohli její členové propojit a zároveň dát o sobě vědět nově příchozím. Zrodila se tak myšlenka připravit jednotné internetové centrum Čechoslováci.com, které by takové zázemí nabízelo. Vedle diskusních fór (kde si mohou krajané radit, dávat tipy na dobrá místa atd.), galerie (kam si mohou nahrávat fotografie ze svých pobytů), blogů (kde si mohou vést deníčky a psát fejetony), chatu (diskuse naživo), jsme nově připravili mapu čechoslováků ve světě, kalendáře a inzertní modul, o kterých bych si dovolil napsat něco více. Mapa Čechoslováků ve světě – Napadlo mne, jak by bylo užitečné moci si před každou naší cestou do zahraničí 'zakoupit' jakousi mapu Čechoslováků ve světě, která by nám jistě pomohla se základní orientací v nové zemi. Protože v takové ucelené podobě dosud neexistovala, připravili jsme ji našich stránkách jako online službu. Každý uživatel si tak může svoji polohu uložit na interaktivní mapě, ze které je na první pohled patrné, kolik krajanů a ve které zemi se nachází, můžeme je přímo oslovit, skamarádit se před cestou na dálku. Mapa nám dnes například ukazuje, že krajan v zatím asi nejexotičtější zemi, žije na ostrově Mauritius. Rád bych tímto pozval všechny zahraniční čtenáře, aby do mapy svoji polohu zanesli a dali tak o sobě vědět ostatním. S jejich pomocí může vzniknout zcela jedinečný a užitečný projekt. Kalendáře – Krajanské kumunity v libovolné zemi světa zde dostávají k disposici svůj vlastní kalendář. Do něho si mohou neomezeně zakládat vlastní akce (krajanské akce, párty, koncerty atd.), komentovat je a potvrzovat na nich svoji účast. Lze si také nastavit upozorňování na nové akce emailem nebo události synchorizovat do svých mobilních zařízení a být tak okamžitě informováni o novém dění v zemi, která nás zajímá. Inzerce – Každá země má vyhrazen vlastní koutek v inzertní sekci, kde si mohou krajané navzájem nabízet, poptávat či vyměňovat zbož, služby, hledat pracovní příležitosti, přátele k dopisování a podobně. Krajané.net: Jakým směrem chcete stránky směřovat? Vedle dalšího rozvíjení služeb pro samotné krajany v zahraničí bychom rádi nabídli nástroje i správcům jejich krajanských komunit. Výbor asi každého spolku ve světě řeší otázku, jak spravovat databázi kontaktů na jednotlivé členy, jak je udržovat aktuální a jak je jednotně oslovovat. V Bahrajnu jsme vyvinuli systém, kdy může každý člen výboru našeho spolku po přihlášení se do online databáze kontaktů aktualizovat jednotlivé kontakty na naše krajany a z pozice své funkce odeslat jedním kliknutím všem krajanům email – pozvánku na akci, důležité upozornění a podobně. Zároveň je email odeslán v podobě názevzemě@cechoslovaci.com a tak působí reprezentativně, logicky a jednotně. Rádi bychom se o tyto nástroje podělili i s ostatními administrátory krajanských komunit ve světě. Krajané.net: Při prohlížení vašich stránek jsem narazila na čerstvou novinku – české, slovenské a anglické literatury. Jak funguje? Většina z nás si na ostrov přivezla několik svých oblíbených knih, které jsme také většinou již stihli přečíst. Protože česky nebo slovensky psaná kniha bývá v zahraničí vzácností a touhu po čtení máme asi všichni společnou, rozhodli jsme se, že se pokusíme si knihy mezi sebou nějak organizovaně sdílet. Naše paní Alena, která má v naší komunitě jindy na starosti administraci kulturních akcí, se tak stala knihovnicí a spravuje nyní registr knih, které jednotliví krajané nabízejí ostatním k zapůjčení. Ten v současnosti zahrnuje asi 70 titulů a je přístupný online tak, aby se mohl každý přímo z domova přesvědčit o dostupnosti knihy, která ho zajímá. Stačí si pak zavolat a dohodnout si způsob předáni knihy, která se nacházi buď ve společné knihovně nebo v rodině, která ji zapůjčila ke sdílení. Brzy po uvedení knihovničky do života se nám ozvala řada krajanů se seznamy svýh knih, které by rádi poskytli ostatním, jiní se ozvali z našich zemí, odkud nám nabídli přivézt knihy nové. Myslím si, že naše knihovnička v Bahrajnu je hezkou ukázkou toho, jak dokážeme být jednotní a pomáhat si navzájem. Krajané.net: Nedá mi to, abych se v souvislosti s událostmi uplynulého roku nezeptala, jak bezpečno je v Bahrajnu z pohledu cizince? Z pohledu cizince je v Bahrajnu bezpečno. Cizinci žijí většinou ve samostatných čtvrtích, často uzavřených obytných okrscích, které se nacházejí mimo centra častých demonstrací. Protestní demonstrace občanů nejsou také žádným způsobem namířeny proti cizincům a nemají ani násilný charakter, jejich cílem je poukázat na nespokojenost se současnou vládou, volají po spravedlnosti a demokracii. Přes tento svůj charakter (nebo právě pro něj) bývají často brutálně potlačovány a na zásahy police, ať přímo na ulicích zbraněmi, slzným plynem, nebo po mučení na policejních stanicích zemřelo od počátku protestů asi 50 civilistů. Tísíce civilistů – lékařů, učitelů, byly za své účasti na demonstracích propuštěni z práce. Jiní byli za totéž odsouzeni na dlouhé měsíce vězení. Na příkaz bylo zdemolováno 35 šíitských mešit. Policií bývají rozháněny pohřební průvody uctívající památky obětí. Když před rokem nechal král brutálně potlačit tábořící demonstranty na Perlovém náměstí a tento symbol následně na pozvání obsadila spojenecká vojska sousedních zemí, byla v pohotovosti i naše krajanská komunita. Situaci jsme průběžně koordinovali s naším velvyslanectvím v saúdskoarabském Rijádu a informace o dění jsme poskytovali našim tištěným médiím i televizi. Někteří naši zaměstnavatelé nám podle svých směrnic nabízeli dočasnou evakuaci do poboček v sousedních zemích. Dnes je sitauce zdánlivě klidnější, život už ne (tak často) omezují dopravní uzávěry, na svobodu byli propuštěni někteří političtí vězni a někteří propuštěni dostali zpět svoji práci. Mezi vládnoucí rodinou a demonstranty zároveň za celý rok nedošlo k žádné diskusi, dohodě, k žádnému řešení, zásahová policie i dále terorizuje demonstranty ve vesnicích a s každou novou obětí se možnost dialogu jeví jako méně pravděpodobná. 14. února uplyne rok od počátku nepokojů a toto výročí bude velmi pravděpodobně doprovázeno řadou dalších masových demonstrací. Přestože v Bahrajnu je z pohledu cizince bezpečno a může zde nerušeně pracovati i relaxovat jako dříve, vědomí souvislostí a každodenních zpráv nemůže, domnívám se, nikoho nechat úplně lhostejným. Všichni v Bahrajnu si jistě přejeme, aby se situaci podařilo oběma stranám nějak důstojně vyřešit. Události spojené s takzvaným bahrajnským jarem mohu říci věrohodně zachycuje hodinový dokumentární film ‘Bahrain: Shouting in the Dark’, který je k disposici na YouTube na adrese zde. Krajané.net: Naprosto odlišná kultura, náboženství, klima. Je těžké si zvyknout? Anebo už je těžší návrat domů? Možná je to velikostí ostrova, díky které je všude blízko, všechno jaksi útulné a skromné a takoví jsou i lidé. K Bahrajnu se rychle vytvoří osobní pouto a domnívám se, že pro většinu z nás nebude loučení s Bahrajnem snadné. Krajané stěhující se z Bahrajnu do Dubaje za prací potvrzují, že lidé v Bahrajnu působí opravdověji, přátelštěji. Neopak krajané v Saúdské Arábii po přejedu hranic do Bahrajnu pociťují úlevu. Zatímco Bahrajnci samotní tvoří pouze polovinu celkové populace, zbytek tvoří cizinci, kteří jsou v Bahrajnu za prací. Nejpočetnější z nich jsou Indové a Filipínci a všechny tyto tři národnosti dohromady se podílejí na dojmu, který si z lidí v Bahrajnu odvážíme. Přátelští, bezelstní, tolerantní a vždy usměvaví. Pocit pohodlí umocňuje i po celý rok teplé počasí, které si našinec i v tom největším horku pošetile užívá, zatímco v zimě teploty neklesají obvykle pod 15 stupňů v létě se mohou vyšplhat k 50 stupňům ve stínu. Příletem do Bahrajnu se v životě každého najednou ocitne všudepřítomné moře, ke kterému – přes překvapivý nedostatek veřejných pláží – je všude blízko, je odevšad vidět a obzor začíná až za ním. Může nám na druhou stranu chybět ‘kus přírody’, přírodní útvary, cíle pro dlouhé výlety, vše je tu malé a i míst, kde je ještě původní krajina je jen několik, jsou to odlehlá místa v poušti, kde volně žijí gazelky, ještěrky, podivné rostliny a kde z písku vyrůstá jen několik vzrostlých stromů. Místní vzpomínají na pobyty v českém lese jako na zjevení. Dále vyčíslím cenu benzínu, který je tu 5x levnější než v našich zemích a vysoký standard ubytování. Většina budov ve kterých bydlíme je vybavena bazénem, posilovnou, saunou, někdy sály na squash, vchody střeží vrátní a součástí jsou i krytá parkovací stání. Díky tomuto zázemí se na pobyt v Bahrajnu snadno zvyká, zároveň je asi každý sám za sebe s každým novým rokem staven před stejnou otázku: jak dlouho ještě zůstat, co člověk získává a co ztrácí? Přímý kontakt s rodinou, přáteli, profesí, kulturou, jazykem ve své zemi? Článek vyšel na Krajané.net na adrese zde.
  13. Přestože nenápadná a většině pohledů skrytá zůstává mešita v Khamis jednou z nejdůležitejších historických památek Bahrajnu. Založena k roku 692 n.l., podle nápisů nalezených při vykopávkách však spíše až kolem 11. století je mešita jednou z nejstarších zmínek o přítomnosti islámu v regionu. Mešita byla dvakrát přestavena a to ve 14. a 15. století, ze které doby se zachovaly i oba dodnes stojící minarety. Památka je přístupná ze Shaikh Salman Road v Manamě, ze které odbočíte na malé parkoviště před mešitou. Před vstupem do památky Vás uvítá sluncem vybělená a sotva čitelná cedule se základními informacemi. Podobně nečitelný je i další informační cedule uvnitř a tak nezbývá než si z návštevy odnést jen to, co oči vidí. A to jsou krásně zdobené minarety s ornamentálními obklady, zbytky původních sloupů a do terénu zapuštená přístupová pěšinka k mešitě. K mešitě přiléhá i hřbitov, který ještě před několika lety obsahoval i bohatě zdobené náhrobky, ty však s poslední renovací památky zmizely a vedle mešity tak naleznete jen srovnané písčité prostranství lemované chodníčkem a zděnými lavičkami. I tak je mešita krásnou ukázkou historické architektury a za skromnou zídkou, která nás dělí od přilehlé rušné silnice snadno prožijeme návrat o několik století zpět. Při odchodu z mešity Vás možná jako i mne hlídač požádá o podpis do knihy návštěv, z podpisů je vidět, že je místo poměrně navštěvované. Památku jsem v knize pochválil, ale tu ceduli by si měli spravit, budete-li mít cestu, zastavte se na chvilku, jste-li milovníci historie nebo sběrači fotografií, je to místo, které Vás určitě odmění.
  14. Martin

    Durrat al Bahrain

    Z alba Můj Bahrajn

    Umělé ostrovy projektu Durrat al Bahrain vybudované na jihovýchodě Bahrajnu. Více fotografií je na Ideon.cz zde.

    © Martin Sviták

  15. Z alba 2012 - Společenský večer v maskách

    Společenský večer v maskách Čechů, Slováků a přátel v Bahrajnu se konal 2.3.2012
  16. Z alba Výroční schůze krajanského spolku 2012

    Zleva: Ivo, Danka, Alena, Lenka, Tereza, Haitham, Martin, George, Helena

    © Martin Svitak

  17. Rád bych upozornil na jedinečný hodinový dokumentární film Bahrain: Shouting in the dark, který natočila katarská televize Al Jazeera. V chronologickém sledu dokumentuje revoluční události posledního roku v Bahrajnu aby ve výsledku zanechal zdrcující a nadčasové svědectví o boji obyvatel jednoho malého národa za svá práva. Podtitul filmu je: Příběh arabské revoluce, která byla opuštěna Araby, Západem a zapomenuta světem.
  18. Martin

    Strom života

    Z alba Můj Bahrajn

    Bahrajnský se svými jarními lístky.

    © Martin Svitak

  19. Martin

    Poušť

    Z alba Můj Bahrajn

    Bahrajnská poušť je na první pohled nezajímavá, ale dáte-li si tu práci, můžete v ní najít i kouzelná místa. K tomuhle místu Vás navedu: Jeďte od Stromu života směrem k dálníci co směřuje k Durrat al Bahrain, těsně před napojením se na ni odbočte doprava (tady už jen po písku) a po asi 500 metrech narazíte na takovéto kaňonky a různé krajinné útvary. Nikdo tam nejezdí jen já a teď i Vy

    © Martin Svitak

  20. V Bahrajnu jsme založili knihovničku české, slovenské a anglické literatury, podrobnosti o jejímž provozu i obsahu titulů budete nacházet v tomto diskusním vláknu. Knihy do oběhu knihovny zařadili dobrovolně samotní krajané a i Vy, budete-li chtít, mne můžete kontaktovat a sdílet s ostatními knihy vlastní. 1. Kde se knihovna nachází? Knihovna se nachází u mne, knihovnice, v Juffairu viz mapka níže. 2. Jaké tituly jsou k disposici? Aktuální stav knihovny můžete sledovat v příspěvku níže, obsahuje vedle názvů knih i situaci o jejich dostupnosti v knihovně. 3. Jak a na jak dlouho si mohu knihu vypůjčit? Kontaktujte mne, prosím prostřednictvím emailu alenabjackova@gmail.com nebo mobilu 36374600 a dohodneme si dobu, kdy se setkat a knihu si předat. Jednu knihu lze mít nejdéle 3 týdny. 4. Jak mohu zařadit vlastní knihu do knihovny? Kniha může být buď zařazena do knihovny a nebo může zůstat u Vás, kde si ji čtenáři také vyzvednou a zase zpět vrátí. Kontaktujte mne, prosím na tel 36374600 a dohodneme se na podrobnostech. Mapka knihovny:
  21. FACEBOOKOVÁ STRÁNKA KRAJANŮ V BAHRAJNU KRAJANSKÝ SPOLEK KRAJANŮ V BAHRAJNU Krajanský spolek byl založen v roce 2009 českými a slovenskými krajany v Manamě po dvou letech neformálního setkávání. Spolek v současnosti čítá asi 60 členů, pracujících převážně ve zdravotnictví, stavebnictví, u aerolinií, část krajanů tvoří rodiny Bahrajnců, kteří studovali v České republice. Krajané mezi sebou udržují živý kontakt, organizují pravidelná společenská či sportovní setkání i bohatý program pro děti. Více o spolku Organizační výbor spolku: Gabriela Dahi (předsedkyně, administrativa) Alena Tabet (kulturní akce, správa databáze kontaktů, knihovna) Lenka Opatrná (koordinace přátel spolku) Kontakt: Internet: http://www.cechoslovaci.com Email: bahrajn zavináč cechoslovaci.com Telefon: +973 36061259 Facebook: http://www.facebook....slovaci.Bahrajn HONORÁRNÍ KONZULÁT ČR V BAHRAJNU Adresa: Villa no.: 333, road no.: 3207, block n.: 732- A´ali, Manama Telefon: 00973-17764961 Fax: 00973-17764963 E-mail: manama@honorary.mzv.cz Vedoucí úřadu: Georgios Antoniou, funkce honorární konzul Působnost úřadu konzulární obvod: území státu Bahrajnské království Časové pásmo: UTC/GMT +3 hours Provozní hodiny úřadu: neděle a středa 10.00 - 12.00
  22. Nedalo mi to, abych se dnes nezastavil u parku, který byl ve výstavbě po několik měsíců - nachází se při mostu spojujícím Mina Salman a Hidd. Jak jsem se dozvěděl, byl slavnostně otevřen 27. prosince 2011. Park je to poměrně velkolepý a svým charakterem připomíná u letiště. Jedná se tedy v Bahrajnu o novinku, park voní novotou, vše je naprosto čisté, trává zelená a přesně střížená, jak by ne, když jestě před 14 dny byla připravena pro návštěvu pana krále. Park byl vybudován na známém místě, kam si dříve lidé chodívali zaběhat a určitě i je potěší, park nabízí nejen dlouhé dlážděné plochy k běhání, ale i nejrůznější udělátka na posilování, dvě celkem úžasná hřiště pro malé děti s měkkým gumovým povrchem a atrakcemi všecho druhu od houpaček, prolézaček po různé sítě a zvířátka. Dále tu máme povedené jezírko s výhlídkou, vodopádem a lodičkami pro děti, pro větší je tu několik ramp na skateboarding, myslím si, že funguje i půjčovna kol na místě. Dále je součástí parku rybářské molo a údajně i molo pro 8 jet-ski, kam si je mohou ukotvit výletníci z Manamy, včetně čerpací stanice (ty jsem však nenašel). Dále je k disposici několik obchůdků, ty zatím ale ještě nejsou zprovozněny. Málem bych zapomněl na nejdůležitější dominantu, kterou je panoramatická vyhlídková věž. Určitě doporučuji navštívit, přestože ještě vzhledem k teprve nedávnému otevření ne vše funguje i tak si Vaše děti na hřištích vyhrají, viděl jsem je hrát si s takovým zaujetím, že jim nevadil ani doléhající hluk z přilehlé dálnice. Jestliže rádi bruslíte, ani tento park, bohužel, nebude pro Vás, něboť jeho povrch tvoří z většíny zámková dlažba (bruslení doporučuji v ) . Ideální bude asi pro všechny bydlící v Juffairu, Hidd nebo Amwaj Islands, ty však cestu domů budou muset vážit přes Mina Salman, kam je navede výstupní jízdní pruh z parku. Přikládám ještě pár obrázků. Mapka
  23. Z alba Štafetový marathon 2011

    Stojící zleva: Daniela, Monika, Lucka, Renata, Anna, Elsie, sedící zleva: Marián, Mark, Andre, Martin, chybějí Lenka, Rami a 3 indičtí kolegové
×
×
  • Vytvořit...