Prohledat stránky

Očko z Vlašimi Jan asi 1292 - 14.1.1380 Tento druhý pražský arcibiskup pocházel ze starého českého rodu pánů z Vlašimi. Od mládí patřil k přátelům Karla IV. Stal se kanovníkem a proboštem kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, v roce 1351 byl na přání Karla IV. zvolen olomouckým biskupem a v této funkci setrval až do roku 1364. Jako přítel a rádce doprovázel Karla IV. v roce 1355 na jeho cestě do Itálie, v době jeho nepřítomnosti v zemi byl zemským správcem i poručníkem nezletilého Václava IV. Po smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v roce 1364 nastoupil na jeho místo a arcibiskupského úřadu se vzdal až rok před svou smrtí. V roce 1378 byl papežem Urbanem VI. jmenován kardinálem, prvním v českém státě.

Jan z Jenštejna 1349 - 17.6.1400 V pořadí třetí pražský arcibiskup nastoupil na stolec roku 1379 po rezignaci svého strýce Jana Očka z Vlašimi. Předtím vystudoval teologii v Praze a na univerzitách v Itálii a Francii, od roku 1376 byl biskupem v Míšni. Vedle arcibiskupského úřadu byl v letech 1380 - 1384 kancléřem Václava IV. Jejich počáteční přátelský vztah se postupem doby změnil v nevraživost a vyústil v otevřené nepřátelství. K prvnímu vážnému konfliktu došlo v době tzv. církevního schizmatu, v němž arcibiskup stál důsledně na straně římského papeže Urbana VI., zatímco král zaujal vyčkávací postoj a podporoval spíše papeže v Avignonu. K novému konfliktu došlo roku 1393. Tehdy arcibiskup zhatil prostřednictvím svého generálního vikáře Johánka z Pomuku úmysl Václava IV. o přeměnu benediktýnského opatství v Kladrubech v samostatnou diecézi. Poté, když byl generální vikář umučen a vhozen v pytli do Vltavy, opustil Jan z Jenštejna tajně zemi a dožadoval se marně spravedlnosti u papeže. Po návratu zpět bylo jeho postavení neudržitelné. Král mu zkonfiskoval statky a roku 1396 byl Jan z Jenštejna nucen vzdát se svého úřadu. Zemřel v zapomnění v Římě.