Prohledat stránky
Výsledky hledání štítů 'Řím'.
Nalezeno 8 výsledků
-
FACEBOOKOVÁ STRÁNKA KRAJANŮ V ITÁLII
-
Plánička František 2.7.1904 - 19.7.1996 Nejpopulárnější a nejznámější český fotbalista, konkrétně brankář, který sehrál nejvíce zápasů v dresu pražské Slavie a který v Lech 1926 - 1938 reprezentoval třiasemdesátkrát československý fotbal v zahraničí, mj. jako kapitán a člen "stříbrného" mužstva na mistrovství světa v roce 1934 v Římě. Jeho kariéru ukončila až zlomenina ruky na mistrovství světa ve Francii v roce 1948.
-
Metoděj asi 815 - 6.4.855 Pocházel ze Soluně (řec. Thessaloniké), vystudoval práva a začal pracovat ve státních službách. Poté pobýval nějakou dobu v klášteře a později podnikl spolu s mladším bratren Konstantinem misijní cestu k Chazarům žijícím kolem dolní Volhy. Poté, když papež odmítl žádost velkomoravského knížete Rastislava o vyslání učitelů křesťanství z Říma na Velkou Moravu, obrátil se Rastislav se stejnou žádostí do Byzance. Byzantský císař Michal III. jeho žádosti vyhověl a vyslal na Velkou Moravu v roce 863 soluňské bratry. Jejich úkolem bylo vychovat domácí moravské duchovenst
-
Kordač František 11.1.1852 - 26.4.1934 Cesta tohoto muže na pražský arcibiskupský stolec vedla z rodných Seletic na Nymbursku na teologická a filozofická studia v Římě a potom přes kaplanství v Liberci na kněžský seminář v Litoměřicích a v roce 1905 na místo profesora teologické fakulty v Praze. Po vzniku ČSR se angažoval v lidové straně, ale již v roce 1919 byl zvolen pražským arcibiskupem a primasem. Stál v čele katolické církve v Čechách v těžké době poválečného odklonu obyvatel od náboženství a poměrně napjatého vztahu čs. vlády a Vatikánu. Byl znám jako velmi skromný člověk. Spíše z
-
Konstantin asi 827 - 14.2.869 Pocházel ze Soluně (řec. Thessaloniké), jeho otec byl zástupcem tamějšího stratéga (správce), dosazený Byzancí. Vystudoval císařskou dvorskou univerzitu v Konstantinopoli a oblíbil si zejména filozofii - proto byl někdy nazýván Konstantin - Filozof. Získal nižší kněžské svěcení a nějakou dobu strávil v klášteře. Spolu s bratrem Metodějem podnikl misijní cestu k Chazarům, při níž nalezl údajně hrob sv. Klimenta. V roce 863 byli oba bratři vysláni na Velkou Moravu. Cílem jejich mise bylo vyložit lidu ve srozumitelném jazyce křesťanskou věrouku a vychovat domácí
-
- Konstantin
- Solun
-
(a 8 dalších)
Označen s:
-
Kašpar Karel 16.5.1870 - 21.4.1941 Narodil se v učitelské rodině v Mirošově u Rokycan, vystudoval teologii, filozofii a práva v Římě. Po návratu do Čech působil v duchovní správě a od roku 1907 jako kanovník svatovítské kapituly v Praze. V roce 1920 se stal světícím biskupem v Praze, ale za krátkou dobu byl vybrán za biskupa v Hradci Králové, odkud se vrátil v roce 1931 na arcibiskupský stolec do Prahy. Nahradil tehdy odstoupivšího arcibiskupa F. Kordače. Kašpar byl prvním českým církevním hodnostářem nešlechtického původu, který byl jmenován kardinálem (1935). Patřil v době ohrožení repu
-
- Kašpar
- Mirošov u Rokycan
- (a 6 dalších)
-
Jan z Jenštejna 1349 - 17.6.1400 V pořadí třetí pražský arcibiskup nastoupil na stolec roku 1379 po rezignaci svého strýce Jana Očka z Vlašimi. Předtím vystudoval teologii v Praze a na univerzitách v Itálii a Francii, od roku 1376 byl biskupem v Míšni. Vedle arcibiskupského úřadu byl v letech 1380 - 1384 kancléřem Václava IV. Jejich počáteční přátelský vztah se postupem doby změnil v nevraživost a vyústil v otevřené nepřátelství. K prvnímu vážnému konfliktu došlo v době tzv. církevního schizmatu, v němž arcibiskup stál důsledně na straně římského papeže Urbana VI., zatímco král zaujal vyč
-
- Jan z Jenštejna
- arcibiskup
-
(a 5 dalších)
Označen s:
-
Beran Josef 29.12.1888 - 17.5.1969 Totalitními režimy pronásledovaný arcibiskup pražský se narodil v chudé katolické rodině v Plzni, kde vystudoval i střední školu. Teologická a filozofická studia absolvoval v české koleji v Římě a po vysvěcení na kněze roku 1911 se vrátil do vlasti. Působil jako kaplan v duchovní správě, v roce 1932 se habilitoval v oboru pastorální teologie na Karlově univerzitě a byl jmenován rektorem pražského arcibiskupského semináře. Za druhé světové války byl vězněn nacisty na Pankráci, v Terezíně a konečně v koncentračním táboře v Dachau. V listopadu 1946 byl jmen
-
- Beran
- arcibiskup
- (a 8 dalších)