Přejít na obsah

Mojeja

Uživatelé
  • Počet příspěvků

    3
  • Registrace

  • Poslední návštěva

  • Země

    Spojené arabské emiráty

Popularita

0 Neutrální

Návštěvy profilu

Návštěvy profilu jsou zakázány a nejsou zobrazeny ostatním uživatelům.

  1. Zdravím vás z krásného anglického Jihozápadu. Jsme taková normální česko-anglická rodinka – já Češka, manžel (Steve) Angličan, děti (Curtis a Šárka) tak něco napůl. Nejsem psycholog, logoped, ani odborník na bilingvismus. Jsem normální rodič jako vy, máma, která chtěla, aby její děti, vyrůstající v Anglii, mluvily česky. A teď už můžu s jistotou říct, že se mi to podařilo. Je jim 18 a 16 a češtinu zvládají bez problémů, a dokonce bez přízvuku. Mimo to milují guláš a jahodové knedlíky a do Čech jezdí moc rády. Web jsem založila v roce 2013 především proto, že jsem při pátrání po nějakých ucelenějších zdrojích o vícejazyčné výchově v minulosti narážela pouze na cizojazyčné informace. A tak jsem se rozhodla, že jelikož nic neexistuje, vytvořím to. První příspěvky byly o našich osobních zkušenostech s dvojjazyčnou výchovou našich dětí, potom přibyly články obecnější a odbornější a další informace související s bilingvismem. Později jsem založila i stránku na Facebooku Bilingvní rodiny a s ní spojenou skupinku Bilingvní rodinky. Vícejazyčná výchova není procházka růžovou zahradou. Je to trnitý běh na dlouhou trať. Přesto jej však lze úspěšně zvládnout, a to dokonce i navzdory četným překážkám. Vaše situace možná není ideální, ani naše nebyla. Když se narodil Curtis, měla jsem štěstí, že jsem s ním mohla zůstat doma a manžel chodil do práce. Když mu ale bylo něco přes 4 a Šárce necelé 2, role se obrátily – ze Steva se stal muž v domácnosti a já nastoupila do zaměstnání. A to samozřejmě znamenalo, že čas trávený v češtině se výrazně scvrkl. Do Čech jsme jezdili maximálně jednou do roka na 2-3 týdny a v Anglii jsme žádné jiné Čechy neznali. Přesto se nám povedlo, co jsme si vytyčili, předat našim dětem český jazyk a udělat z nich aspoň trochu Čechy. Každá rodina bude mít své specifické problémy, které jí budou vícejazyčnou výchovu komplikovat. Moje maminka by ale řekla, že “když se chce, všechno jde”, já říkám, že “kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody”. Proto chtějte a dokážete to Budu moc ráda, když se nějakým způsobem zapojíte do fungování webu, jakkoli – zanechte komentář, sdílejte obsah na Facebooku, podělte se o své zkušenosti, rady, nápady, obavy. Přeju vám všem při vícejazyčném vychovávání vašich dětí mnoho zdaru.
×
×
  • Vytvořit...