Přejít na obsah

Alena Tabet

Uživatelé
  • Počet příspěvků

    22
  • Registrace

  • Poslední návštěva

  • Dní od ocenění

    6
  • Země

    Bahrajn

Alena Tabet je Autorem měsíce Červenec 30 2012

Titul ocenění za nejoblíbenější obsah.

Popularita

9 Neutrální

O uživateli Alena Tabet

  • Datum narození 28.12.1974

Návštěvy profilu

Návštěvy profilu jsou zakázány a nejsou zobrazeny ostatním uživatelům.

  1. Láska k vlasti Miluju svoji vlast. Nikde se tráva tak nezelená, žádný jazyk nezní tak sladce a žádná jiná panoramata tak neberou za srdce. Moravský vrabec, hořké pivo, připálený špekáček na klacku, praváky v košíku, Hrad nad Vltavou, svatováclavský chorál...sladké mámení, rosa na kolejích a na pasece motýlek. Vždycky když letedlo dosedne na rodnou půdu, jsem plná dojetí a v duchu se vděčností křižuju... ...koridor v příletové budově je ucpaný a někde vepředu před zmateným davem někdo křičí: „Češi vpravo, cizí pasy nalevo.“ Ti, co porozuměli, se začnou tlačit na svou stranu a ost
  2. Však vis, v Bahrajnu to funguje stejne. Cesi a Slovaci se drzi dohromady jakoby ani zadnych rozdilnosti nebylo.
  3. Po tom, co jsem svoji kytici hodila mezi svobodné kamarádky, mi jeden bahrajnský známý řekl: „Pro nás je svatba důležitější než pohřeb. Na svatbu prostě musíš.“ Když musíš, tak musíš, a proto když jsme dostali pozvání nas Ezdínovu svatbu v Ammánu, vyrazili jsme. V letadle jsem sežvýkala bagetu se sýrem. Bylo mi jasné, že se připravuju o místo na sváteční pochoutky, ale už jsem to nemohla vydržet. Po víně jsem se neptala, i když v muslimských zemích se tolik alkoholu nevypije, i v tomhle směru jsem se chtěla šetřit. Večírek se konal v komunitní „party hall“, kterou provozují palestinš
  4. Libanonci Prvního Libanonce jsem potkala na kolejích. Studoval medicínu a byl milý. I jeho jméno mi hezky znělo, Aref. Druhý se jmenuje Fouad. Toho jsem si vzala. A pak se to nějak zkazilo a potkala jsem svého třetího Libanonce, Abdulláha. Seznámila jsem se ním pár měsíců po přestěhování do Bahrajnu. Aldulláh měl krásnou kancelář, zato sám byl nápadně ošklivý. Odhad věku komplikovala jeho nadváha, ale řekněme, že mu pomalo táhlo na padesát. Byl to můj potenciální šéf. Celkem třikrát si mě pozval na pohovor, ale nikdy si nezapamatoval, jaké mám vzdělání a praxi. Zato přesně věděl jméno, p
  5. Knihy v češtině: Knihovnička Aleny Tabet 01. Jamesová, P.D. Vraždy v nakladatelství (detektivní román, 2003) 02. Ajvaz, Michal Cesta na jih (detektivní román, 2008) 03. Cay/wood Clarke L. Public Relations (naučná příručka, 2003) 04. Chandler Raymond Poslední případ Phila Marlowa (detektivní román, 1995) 05. Christie Agatha Sešli se v Bagdádu (detektivní román, 2008) 06. Clarková Mary Higgins Kam se poděly děti (detektivní román, 2004) 07. Collins Wilkie Měsíční kámen (detektivní román) 08. Edwardson Åke Černá paní (detektivní román, 2006) 09. Erben Václav
  6. V Bahrajnu jsme založili knihovničku české, slovenské a anglické literatury, podrobnosti o jejímž provozu i obsahu titulů budete nacházet v tomto diskusním vláknu. Knihy do oběhu knihovny zařadili dobrovolně samotní krajané a i Vy, budete-li chtít, mne můžete kontaktovat a sdílet s ostatními knihy vlastní. 1. Kde se knihovna nachází? Knihovna se nachází u mne, knihovnice, v Juffairu viz mapka níže. 2. Jaké tituly jsou k disposici? Aktuální stav knihovny můžete sledovat v příspěvku níže, obsahuje vedle názvů knih i situaci o jejich dostupnosti v knihovně. 3. Jak a na jak dlouho si m
  7. Ivana Volková pracovala v Bahrajnu jako průvodkyně a brzy natrvalo odjíždí. Máme tedy jedinečnou a jedinou příležitost podívat se na místa, která už známe, novýma očima a s českým komentářem! Sejdeme se v úterý 24. ledna 2012 v 9:00 před Národním muzeem a po jeho prohlídce budeme pokračovat na Bahrajn Fort. Před polednem dorazíme do kavárny Bahrain Fort Museum. Pokud se budete chtít připojit až někdy během dopoledne, popř. dorazit až na posezení v kavárně, volejte Aleně 363 74 600.
  8. Milé dámy, další dopolední káva se bude konat ve středu 11. ledna v 10h ve Starbucks v Juffairu (American Alley). (Zaparkovat se dá přes ulici v prostorách Manama Clubu). Srdečně zve Alena
  9. Dámská káva 10h Coffee Beans - Al Jazeera Mall Juffair Těšíme se! Alena T.
  10. Tohle téma mě v životě nezajímalo. Až dokud se začalo týkat mě. Pak jsem ale zjistila, že v něm jedou snad úplně všichni ostatní. Udivilo mě, kolik lidí cizí těhotenství bere zcela osobně a dává vám dobře míněné rady, které ale často hraničí s kategorickým imperativem. Těch rad je moc, liší se a dokonce si odporují. Zvlášť když během těch devíti měsíců projdete několika různými kulturami. Na hodnotě nového života se ale shodnou všechny, a to podle mě vysvětluje tu urputnost, se kterou si každý osobuje právo prosadit svůj zaručený recept. Ale abych byla upřímná, taky si vzpomínám, jak mě jedno
  11. Libanonci Prvního Libanonce jsem potkala na kolejích. Studoval medicínu a byl milý. I jeho jméno mi hezky znělo, Aref. Druhý se jmenuje Fouad. Toho jsem si vzala. A pak se to nějak zkazilo a potkala jsem svého třetího Libanonce, Abdulláha. Seznámila jsem se ním pár měsíců po přestěhování do Bahrajnu. Aldulláh měl krásnou kancelář, zato sám byl nápadně ošklivý. Odhad věku komplikovala jeho nadváha, ale řekněme, že mu pomalo táhlo na padesát. Byl to můj potenciální šéf. Celkem třikrát si mě pozval na pohovor, ale nikdy si nezapamatoval, jaké mám vzdělání a praxi. Zato přesně věděl jméno, p
  12. Podzimní koncert Manama Singers. Zpíváme písně z muzikálů Cats a The Wind in the Willows. Opět v Crowne Plaza Conference Hall, vstupenky budou v prodeji i na místě.
  13. Rasismus (soubor trapných příhod) „...a hlavně mi přiveďte nějaké slušné nájemníky. Araby neberu. Žádné Egypťany nebo Jordánce, ti by mi to zdemolovali. Indy a Pákistánce taky ne, to jejich vaření páchne. Abyste rozuměla, já nejsem rasista, ale mám svoje zkušenosti.“ Kdybych něco podobného slyšela v Evropě, tak snad zavolám do televize, ale za těch pár let v realitní agentuře v Perském zálivu už jsem podobný proslov slyšela tolikrát... „Pan domácí“ (Bahrajnec – své krajany z kategorie možných nájemníků vyřadil jako první) si postavil nový věžák, zařídil ho, podle vlastních slov, luxusním náby
  14. Po tom, co jsem svoji kytici hodila mezi svobodné kamarádky, mi jeden bahrajnský známý řekl: „Pro nás je svatba důležitější než pohřeb. Na svatbu prostě musíš.“ Když musíš, tak musíš, a proto když jsme dostali pozvání nas Ezdínovu svatbu v Ammánu, vyrazili jsme. V letadle jsem sežvýkala bagetu se sýrem. Bylo mi jasné, že se připravuju o místo na sváteční pochoutky, ale už jsem to nemohla vydržet. Po víně jsem se neptala, i když v muslimských zemích se tolik alkoholu nevypije, i v tomhle směru jsem se chtěla šetřit. Večírek se konal v komunitní „party hall“, kterou provozují palestinští e
  15. Odkud jsi? V Bahrajnu je něco kolem milionu obyvatel. Tři čtvrtiny tvoří místní a tu poslední my, celosvětová směs. Není proto nic divného, že při běžném seznamovacím obřadu po větě Jak se jmenuješ? okamžitě následuje Odkud jsi? Asi se shodneme v tom, že domov je každému, ať už víc nebo míň, drahý a že jsme na místa, odkud pocházíme, hrdí. Nepamatuju se, že bych se kdy zamotala do nějaké pranice, ale za vlast a rodinu bych asi byla ochotná se bít. Jenom si představím, jak někdo prohlásí třeba: Kroměříž je trapná díra, a už mi ruka cuká. Jsem si jistá, že s láskou na svůj domov vzpomínají i
×
×
  • Vytvořit...