Přejít na obsah

Recommended Posts

Hudec Alois

12.7.1908 -

Představitel vrcholných sportovců, kteří vyrostli v řadách Sokola. Narodil se v obci Račice u Vyškova, pracoval napřed jako dělník v brněnské Zbrojovce, později jako bankovní úředník v Brně. Odnesl si několikrát nejvyšší ocenění z gymnastických mistrovství světa, v roce 1931 v Paříži na kruzích, na bradlech, na hrazdě a v celkovém hodnocení, v letech 1934 a 1938 na kruzích, ale největšího úspěchu dosáhl na tomto nářadí v roce 1936 na olympiádě v Berlíně. Reprezentoval Československo ve sportovní gymnastice ještě krátce po roce 1945, ale potom upadl do zapomnění.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

  • Podobné příspěvky

    • Od redakce
      Absolon Karel
      16.6.1877 - 6.10.1960

      Vědec, univerzitní profesor a spolupracovník Moravského muzea v Brně. Absolvoval gymnázium v Brně a geografiia zoologii na univerzitě v Brně. Jako paleontolog, archeolog a speleolog se zasloužil o všestranný výzkum Moravského krasu (rodák z Boskovic) a o prozkoumání dalších lokalit s pozůstatky pravěkého člověka (neandrtálce) na Moravě (jeskyně Pekárna v Moravském krasu, Věstonice, Předmostí u Přerova). Prováděl také výzkumy v zahraničí, zejména na Balkáně. Žil a pracoval většinou v Brně, ale působil také jako docent a posléze profesor na univerzitě v Praze.
    • Od redakce
      Matocha Josef Karel
      14.5.1888 - 2.11.1961

      Rodák ze slováckého Pitína. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v ,Kroměříži a na Gregoriánské univerzitě v Římě působil v duchovní správě na severní Moravě v Sobotíně a ve Vernířovicích a na Slovensku ve vojenské nemocnici v Ružomberku. Od roku 1923 přednášel na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci křesťanskou filozofii a spekulativní dogmatiku, v roce 1936 byl jmenován řádným profesorem, dvakrát byl i děkanem fakulty. Napsal řadu teologických spisů z oboru dogmatiky. Za okupace byl penzionován a v roce 1945 se na fakultu opět vrátil. V letech 1936 a 1940 byl papežem jmenován apoštolským vizitátorem a působil na Slovensku. V roce 1948 byl jmenován arcibiskupem v Olomouci a v období jednání mezi vládními zmocněnci a církví, jichž se aktivně zúčastnil, se snažil uhájit nezávislost církve i jejího tisku. Vzhledem ke svému nekonformnímu postoji byl roku 1950 internován ve svém arcibiskupském paláci a žil v naprosté izolaci do své smrti.

    • Od redakce
      Kordač František
      11.1.1852 - 26.4.1934

      Cesta tohoto muže na pražský arcibiskupský stolec vedla z rodných Seletic na Nymbursku na teologická a filozofická studia v Římě a potom přes kaplanství v Liberci na kněžský seminář v Litoměřicích a v roce 1905 na místo profesora teologické fakulty v Praze. Po vzniku ČSR se angažoval v lidové straně, ale již v roce 1919 byl zvolen pražským arcibiskupem a primasem. Stál v čele katolické církve v Čechách v těžké době poválečného odklonu obyvatel od náboženství a poměrně napjatého vztahu čs. vlády a Vatikánu. Byl znám jako velmi skromný člověk. Spíše z tohoto důvodu se dostal do rozporu s papežským nunciem a v roce 1931 se arcibiskupského úřadu vzdal. Po celou dobu funkce hájil všechna církevní dogmata, ale respektoval i české národní zájmy.
    • Od redakce
      Klácel František Matouš
      7.4.1808 - 17.3.1882

      Rodák z České Třebové, ale jeho cesty člena řádu augustiniánů jej zavedly do Brna, kde se tento filozof, národní buditel a utopický socialista (B. Němcové původně určený spisek Listy přítele přítelkyni o původu socialismu a komunismu) aktivně účastnil revoluce v letech 1848 - 1849, zejména jako redaktor Moravských novin. Byl za tuto činnost zbaven všech možností pedagogické a veřejné práce a musel žít osamělým klášterním životem až do roku 1869, kdy se odstěhoval do USA a tam také v Belle Pailne skonal. V Americe se snažil zakládat mezi krajany bratrstva vzájemné pomoci a lásky, ale neměl větší úspěch.
    • Od redakce
      Pospíšilové Jan a Jindřich
      * 22.4.1945 a 23.3.1942

      Bratři Pospíšilové zahájili neuvěřitelně dlouhou společnou kariéru hráčů kolové, během níž se stali celkem dvacetkrát mistry světa (1965, 1968 - 1981, 1984 - 1988). V roce 1979 byli vyhlášeni nejlepšími sportovci Československa. Jejich život byl a je spojen s Brnem.
×