Přejít na obsah

Recommended Posts

Adam z Veleslavína Daniel

31.8.1546 - 18.10.1599

Mistr pražské univerzity, pražský měšťan, tiskař a humanista pocházel z mlynářské rodiny. V letech 1572 - 1576 přednášel historii na pražské univerzitě, v roce 1576 se oženil s Annou, dcerou knihtiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. O dva rok později získal erb apřídomek "z Veleslavína". V roce l586 se stal dědicem Melantrichovy tiskárny. Vydal v ní přes osmdesát tisků, které vynikají vzornou typografickou úpravou (proto byl nazýván "arcitypograf český"). Soustředil kolem sebe skupinu literátů a překladatelů, sám překládal z latiny i němčiny a upravoval cizí práce. Z jeho tiskárny vyšel např. přepracovaný překlad Mathioliho Herbáře (1596), Kroniky dvě o založení země české (1585) a česko-latinsko-řecko-německý slovník (1598 ).Jako jeden z prvních u nás tiskl noty. Samostatně sestavil Kalendář historický (1578 a 1590). Byl tajným přívržencem Jednoty bratrské.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

  • Podobné příspěvky

    • Od redakce
      Jan z Příbrami
      + 20.12.1448

      Husitský teolog a od roku 1413 mistr pražské univerzity patřil zpočátku ke stoupencům Jakoubka ze Stříbra při obhajobě kalicha, současně byl i odpůrcem radikálního táborského učení a kritikem učení J. Viklefa. Stal se vůdčí osobností konzervativních univerzitních mistrů a ve spojení s panstvem usiloval o smír s církví. Nunciům, vyslaným do Čech basilejským koncilem, ochotně poskytoval tajné informace. V roce 1437 se stal administrátorem kališnické církve. Po dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad roku 1448 a návratu Jana Rokycany do města vliv Jana z Příbrami v Praze poklesl.
    • Od redakce
      Chelčický Petr
      asi 1390 - 1460

      Zatímco české země zachvátilo od dvacátých let 15. století úsilí o zavedení "božího zákona" na zemi, P. Chelčický z Chelčic u Vodňan, snad totožný se zemanem Petrem Záhorkou ze Záhorčí, se od husitství odvrátil a kriticky odsoudil boj i soudobou společnost. Téměř celý život, s výjimkou pražského pobytu snad v letech 1419 - 1420 strávil v Chelčicích. Vzděláním byl samouk, ale četbou Viklfeových, Husových i Štítného spisů a disputacemi s univerzitními mistry i táborskými kněžími nabyl rozhledu i vzdělání. Vystupoval jako důsledný odpůrce násilí a válek, i když s nápravou společnosti souhlasil. Východisko však spatřoval v trpělivém snášení životního údělu, v chudobě, pokoře a odříkání, v naplnění života v posmrtné existenci. Snad jako první evropský myslitel vyvracel učení církve o "trojím lidu", podle něhož měli páni vládnout, duchovní se modlit a lid je prací živit. Myšlenku o rovnosti všech před bohem a kritický názor o rozdělení společnosti na tři stavy vyložil v díle O církvi svaté, obšírněji pak v díle O trojím lidu. V Postile popsal svůj ideál křesťanského života, v Síti víry pravé nastínil obraz spravedlivé společnosti, násilí a války odmítl v práci O boji duchovním. Stal se duchovním otcem a ideovým inspirátorem Jednoty bratrské, založení roku 1467 v Kunvaldu.
    • Od redakce
      Blahoslav Jan
      20.2.1523 - 4.11.l571

      Tento přerovský rodák získal základy vzdělání v rodném městě a nedalekém Prostějově, vyšší vzdělání na protestantských univerzitách v cizině. V roce 1553 dosáhl kněžského svěcení, o čtyři roky později byl zvolen jedním ze čtyř biskupů Jednoty bratrské se sídlem v Ivančicích a v následujícím roce se stal i jejím tajemníkem. Zasloužil se o uspořádání archivu Jednoty a sepsal několik drobnějších zpráv o jejích dějinách. Podílel se na vydání dvou sbírek duchovních písní - Šamotulského a Ivančického kancionálu (1558, 1569). V roce 1571 dokončil Gramatiku českou, která však vyšla tiskem až v roce 1857, sestavil první český Slabikář a první českou příručku o hudební teorii s názvem Musica. Zásluhou Jednoty bratrské vyšel v roce 1579 první svazek Bible kralické, pro niž přeložil Nový zákon. Na studiích v cizině se seznámil s humanistickou vzdělaností a snažil se ji prosadit i v domácím prostředí, narážel však na odpor dalšího z biskupů Jednoty bratrské Jana Augusty. Svůj názor na nutnost a potřebu vzdělání vysvětlil a obhájil spisem Filipika proti misomusům (1567).
    • Od redakce
      Augusta Jan
      1500 - 13.1.1572

      V roce 1531 byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské, o rok později se stal jedním z jejích biskupů. Byl kazatelem, ale i skladatelem duchovních písní. Jeho snahy směřovaly ke sblížení Jednoty bratrské s evropskou reformací (luteráni, kalvíni) a tím k jejímu vyvedení z izolace a nelegálního postavení pouhé sekty. Za aktivní účast v protihabsburském povstání v letech 1546 - 1547 byl od roku 1548 až do roku 1564 vězněn na Křivoklátě. Patřil k důsledným odpůrcům vyššího vzdělání členů Jednoty bratrské.
    • Od redakce
      Skobla Jaroslav (a Jiří)
      16.4.1899 - 22.11.1959

      V meziválečném období patřil k nejúspěšnějším českým sportovcům - vzpěračům těžké váhy. Řadu let obsazoval první místo v republice, v roce 1923 se stal mistrem světa, z olympijských her v Amsterodamu v roce 1928 si přivezl stříbrnou a z následujících letních olympijských her v Los Angeles v roce 1932 zlatou medaili. Jeho syn Jiří (1930 - 1978) dosáhl mimořádných úspěchů ve vrhu koulí, a to až po bronzovou medaili na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956. Otec i syn prožili většinu života v Praze.
×