<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
<rss version="2.0">
<channel>
	<title>Osobnosti českých dějin</title>
	<description>Nejnovější příspěvky</description>
	<link>http://www.cechoslovaci.com</link>
	<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:06:53 +0000</pubDate>
	<ttl>60</ttl>
	<image>
		<title>Osobnosti českých dějin</title>
		<url>http://www.cechoslovaci.com/Forum/public/style_images/master/meta_image.png</url>
		<link>http://www.cechoslovaci.com</link>
	</image>
	<item>
		<title>Žižka Jan</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1043-zizka-jan/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Žižka Jan</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>kolem 1360 - 11.10.1424</span><br />
<br />
Nikdy neporažený vojevůdce a tvůrce husitské bojové taktiky pocházel z chudší zemanské rodiny, usazené v jihočeském Trocnově. Od mládí se musel bránit rozpínavosti Rožmberků, a snad i proto se stal lapkou, ale v roce 1409 mu byly královským listem jeho viny prominuty. O rok později se zúčastnil po boku polského vojska bitvy u Grunwaldu proti řádu německých rytířů. Poté se vrátil do Čech a vstoupil do služeb krále jako člen jeho stráže. V Praze se seznámil s Husovým učením a stal se jeho stoupencem. Účastnil se 30. července 1419 první pražské defenestrace a na podzim téhož roku se zasloužil o dobytí Vyšehradu. Poté odešel do Plzně a na jaře roku 1420 se přesunul se svými věrnými do nově založeného Tábora. Při přesunu došlo ke známé bitvě u Sudoměře, v níž husité porazili mnohem početnější panské vojsko. V Táboře se stal Žižka jedním ze čtyř hejtmanů. V létě téhož roku se vydal na pomoc Praze, ohrožené první křížovou výpravou. Se svými bojovníky se opevnil na Vítkově (dnes Žižkově) a i přes přesilu útočníků zvítězil. Vystupoval tvrdě proti odpůrcům ve vlastních řadách i proti takovým krajním jevům, jaké představovali pikarti a adamité. Zřejmě v květnu 1421 se zmocnil staršího opevněného místa u Třebušíma, na němž vybudoval hrad Kalich, a podle něho přijal nový predikát. Ve stejném roce, při obléhání hradu Rábí, ztratil druhé oko a zcela oslepl (o první oko přišel již v mládí). Přesto zůstal v čele vojska a nadále sváděl vítězné bitvy: začátkem ledna 1422 porazil Zikmundovo vojsko u Kutné Hory, Haber a Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. Po neshodách v táborském bratrstvu odešel v roce 1423 do východních Čech a tam s orebity vytvořil tzv. Menší Tábor. Jeho programem se stal Žižkův vojenský řád. V dubnu 1423 porazil panské vojsko u Hořic, poté roku 1424 u Malešova i spojené vojsko šlechty a Pražanů. Zemřel v průběhu tažení na Moravu při obléhání Přibyslavi. Na znamení smutku si členové jeho východočeského bratrstva začali říkat sirotci.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:06:53 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1043-zizka-jan/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Žitavský Petr</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1041-zitavsky-petr/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Žitavský Petr</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>asi 1260 - 1270 - kolem 1339</span><br />
<br />
Třetí opat cisterciáckého kláštera na Zbraslavi pocházel ze Žitavy, která tehdy patřila k českému státu. Byl rádcem a průvodcem opata Konráda a v roce 1316 se stal sám představeným kláštera. Je známý svou latinsky psanou kronikou, v níž navázal na literární činnost prvního zbraslavského opata Oty, který formou legendy popsal život zakladatele kláštera Václava II. do roku 1295. Petr Žitavský jeho záběr rozšířil a ve své kronice zapsal události, odehrávající se v českém stát i v cizině až do roku 1338. Vedle toho sepsal i Kroniku tajemství zbraslavských, v níž vylíčil tajemné události a zázraky, k nimž údajně došlo za klášterními zdmi. Udržoval úzké kontakty s královským dvorem, byl stoupencem Elišky Přemyslovny a pobýval i na dvoře markraběte Karla (IV).]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:05:31 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1041-zitavsky-petr/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>ze Žerotína Ladislav Velen</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1040-ze-zerotina-ladislav-velen/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>ze Žerotína Ladislav Velen</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>1579 - 1638</span><br />
<br />
Pocházel z panského rodu břeclavských Žerotínů, kteří se hlásili k víře Jednoty bratrské. Ač v dětství osiřel, zděděný majetek, studia v zahraničí a cesty po Evropě z něj učinily nejen jednoho z nejbohatších, ale i nejvzdělanějších mužů doby. Poté, když byl v letech 1609 - 1612 hejtmanem olomouckého kraje a od roku 1612 přísedícím zemského soudu, vstoupil v době českého stavovského povstání do "velké politiky". Zejména jeho zásluhou se k povstání připojila v roce 1619 i Morava, Ladislav Velen se stal velitelem jednoho z moravských pluků a v srpnu 1619 byl jmenován moravským zemským hejtmanem. Po Bílé hoře emigroval, byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě majetku i cti. Patřil k předním vojenským i politickým představitelům české emigrace a bojoval v cizích službách (sedmihradských, dánských, švédských) proti Habsburkům. Zemřel v Polsku.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:04:49 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1040-ze-zerotina-ladislav-velen/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>ze Žerotína Karel starší</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1039-ze-zerotina-karel-starsi/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>ze Žerotína Karel starší</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>15.9.1564 - 9.10.1636</span><br />
<br />
Pocházel z moravského šlechtického rodu, který byl roku 1480 povýšen do panského stavu. Studoval na bratrském gymnáziu v Ivančicích a poté na západoevropských protestantských univerzitách. Ovládal několik jazyků a po návratu z ciziny roku 1587 neměl v českých zemích konkurenta, který by se mu vyrovnal ve znalo- stech evropských poměrů. V roce 1594 se stal členem moravského zemského soudu, ale již o pět let později byl proti němu veden proces za urážku císařského majestátu a velezrádné styky s Francií a Falcí, proto odešel do ústraní. Apologií v roce 1606 musel čelit výtkám o své dočasné politické nečinnosti. V letech 1608 - 1615 se stal moravským zemským hejtmanem, zřejmě proto, že ve sporu Rudolfa II. s jeho bratrem Matyášem stál na Matyášově straně. V průběhu českého stavovského povstání prosazoval neutralitu Moravy a k povstání se nepřipojil. Jako jediný z moravských kališníků nesložil hold Fridrichu Falckému. Za to nebyl po Bílé hoře pronásledován a mohl poskytnout útulek bratrským kněžím, mj. J.A. Komenskému. V roce 1629 přesídlil do Vratislavi, ale ob- čas navštěvoval své moravské statky. Od roku 1633 se zdržoval v Přerově a tam i zemřel.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:04:14 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1039-ze-zerotina-karel-starsi/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Ženíšek František</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1038-zenisek-frantisek/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Ženíšek František</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>25.5.1849 - 15.11.1916</span><br />
<br />
Výtvarně nadaný chlapec z pražského prostředí projevil své schopnosti již za studií na malířské akademii v Praze a potom ve Vídni. Tvořil v duchu renesance a vědomě navazoval na dílo J. Mánesa, jeho přítelem byl i M. Aleš. Byl dokonce oceňován více než M. Aleš, protože mu byla při výstavbě Národního divadla svěřena vedle výzdoby stropu v hledišti i realizace cyklu lunet Vlast. Podílel se rovněž na výtvarné výzdobě budovy Národního muzea a Obecního domu v Praze. Dlouhá léta působil jako profesor na pražské Akademii.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:03:26 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1038-zenisek-frantisek/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Želivský Jan</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1037-zelivsky-jan/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Želivský Jan</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>+ 9.3.1422</span><br />
<br />
Jeho původ halí tajemství. Je o něm známo pouze to, že před příchodem do Prahy byl členem premonstrátského řádu želivského kláštera v jižních Čechách. V pramenech se objevil poprvé v roce 1418, a to již jako kazatel u P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském a jako vůdce radikálních pražských husitů. Pranýřoval nejpalčivější nešvary doby a 30. července 1419 stál v čele povstání proti novoměstské radnici, která představovala baštu nepřátel husitství. Dobytí radnice, defenestrace konšelů na nastavené husitské zbraně a volba nových konšelů byly výsledkem akce, která udala Praze radikální směr a zahájila období otevřeného boje. J. Želivský ovládal Prahu více než dva roky. V roce 1420 se mu poprvé podařilo spojit Staré a Nové Město pražské v jeden správní celek, jemuž stál prakticky v čele. Často se přikláněl ke spojenectví s Táborem a zastával významné místo i v husitské duchovní správě. Opíral se o novoměstskou chudinu, nedůvěřoval panstvu a k jeho odpůrcům patřili i někteří mistři pražské univerzity. nesouhlasící s jeho vládou v Praze, která nabyly od podzimu 1421 charakteru diktatury. Proto byla začátkem února ustavena komise, která zbavila Želivského politické moci a ponechala mu jen duchovní úřad, ale zanedlouho poté byl učiněn zodpovědným za všechnu krev, prolitou v Praze, vylákán na radnici a tajně popraven. Jeho smrtí skončilo období pražského radikalismu.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:02:14 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1037-zelivsky-jan/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Želivský Jan</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1036-zelivsky-jan/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Želivský Jan</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>+ 9.3.1422</span><br />
<br />
Jeho původ halí tajemství. Je o něm známo pouze to, že před příchodem do Prahy byl členem premonstrátského řádu želivského kláštera v jižních Čechách. V pramenech se objevil poprvé v roce 1418, a to již jako kazatel u P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském a jako vůdce radikálních pražských husitů. Pranýřoval nejpalčivější nešvary doby a 30. července 1419 stál v čele povstání proti novoměstské radnici, která představovala baštu nepřátel husitství. Dobytí radnice, defenestrace konšelů na nastavené husitské zbraně a volba nových konšelů byly výsledkem akce, která udala Praze radikální směr a zahájila období otevřeného boje. J. Želivský ovládal Prahu více než dva roky. V roce 1420 se mu poprvé podařilo spojit Staré a Nové Město pražské v jeden správní celek, jemuž stál prakticky v čele. Často se přikláněl ke spojenectví s Táborem a zastával významné místo i v husitské duchovní správě. Opíral se o novoměstskou chudinu, nedůvěřoval panstvu a k jeho odpůrcům patřili i někteří mistři pražské univerzity. nesouhlasící s jeho vládou v Praze, která nabyly od podzimu 1421 charakteru diktatury. Proto byla začátkem února ustavena komise, která zbavila Želivského politické moci a ponechala mu jen duchovní úřad, ale zanedlouho poté byl učiněn zodpovědným za všechnu krev, prolitou v Praze, vylákán na radnici a tajně popraven. Jeho smrtí skončilo období pražského radikalismu.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:01:32 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1036-zelivsky-jan/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Žába Zbyněk</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1035-zaba-zbynek/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Žába Zbyněk</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>19.6.1917 - 15.8.1971</span><br />
<br />
Český egyptolog mezinárodního významu, který se narodil v Doubravici u Trutnova a příslušné vysokoškolské vzdělání získal na Karlově univerzitě v Praze. Prokázal brzy svou vědeckou erudici, ale až v roce 1959 byl jmenován vysokoškolským profesorem egyptologie a o rok později pověřen vedeném Čs. egyptologického ústavu, jehož jedno pracoviště bylo přímo v Egyptě. Některé archeologické výzkumy v Egyptě vedl osobně.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 10:00:12 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1035-zaba-zbynek/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Zvěřina Josef</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1034-zverina-josef/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Zvěřina Josef</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>3.5.913 - 18.8.1990</span><br />
<br />
Narodil se ve Stříteži na Českomoravské vysočině, vystudoval v roce 1938 teologii a filozofii v Římě a působil v duchovní službě v Čechách, s přestávkou pobytu v nacistickém vězení v letech 1942 - 1943. Po květnu 1945 začal učit na teologické fakultě Karlovy univerzity, ale v roce 1950 odtud musel odejít a po roce v pracovním vojenském táboře (PTP) byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dvaadvacet let do vězení. V roce 1965 byl propuštěn, v roce 1969 se jen na krátkou dobu vrátil na Cyrilometodějskou teologickou fakultu v Litoměřicích. V roce 1975 mu byl odňat i státní souhlas s vykonáváním činnosti kněze. Patřil k prvním signatářům Charty 77 a účastnil se všech akcí na obranu katolické církve a její činnosti. Zemřel v době své návštěvy v Římě.]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 09:59:38 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1034-zverina-josef/</guid>
	</item>
	<item>
		<title>Zrzavý Jan</title>
		<link>http://www.cechoslovaci.com/topic/1033-zrzavy-jan/</link>
		<description><![CDATA[<strong class='bbc'>Zrzavý Jan</strong><br />
<span style='font-size: 8px;'>5.11.1890 - 12.10.1977</span><br />
<br />
Malíř snového lyrismu s imaginativní zdánlivou jednoduchostí se narodil ve Vadíně nedaleko Havlíčkova Brodu. Výtvarné vzdělání získal v soukromých ateliérech a potom na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, na Akademii výtvarných umění se prý pro "absenci talentu " nedostal. Byl zakládajícím členem umělecké skupiny Sursum, později Tvrdošíjných a dalších uměleckých seskupení. Pedagogicky působil jen krátce na univerzitě v Olomouci, jinak žil až do smrti v Praze. Vedle krajiny naší i v cizině se věnoval malbě zátiší a knižní ilustraci (nejznámější je jeho obrazový doprovod Máchova Máje).]]></description>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2010 09:58:55 +0000</pubDate>
		<guid>http://www.cechoslovaci.com/topic/1033-zrzavy-jan/</guid>
	</item>
</channel>
</rss>
