Přejít na obsah

Můj Bahrajn

  • příspěvky
    4
  • komentáře
    4
  • zobrazení
    8 654

Ztráty a nálezy

Martin

912 zobrazení

Už to může být rok, kdy v Bahrajnu otevřeli nové a největší nákupní centrum, tak velké, že se jmenuje City Centre. Tomu, kdo v něm má kancelář podobně jako já se může snadno stát, že v něm stráví i 14 hodin denně. Vedle práce zde může poobědvat, pokoupit, zajít si do bazénu a k tomu ještě stihnout kino. Zatímco přes týden se v něm pohybovat lze poměrně plynule, s blížícím se víkendem se jeho prostranství zaplní tisíci Araby (myslím tím ze Saudské Arábie), kteří přes most váží pravidelně cestu za zábavou, kterou doma nemají. To už pak i City Centre i přilehlé křižovatky praskají ve švech a je radno se jim obloukem vyhnout.

Loni jsem v něm ztratil telefon, a přestože jsem nápadu mé kamarádky, abych zašel na informace se poptat, zda ho snad někdo nenašel a nevrátil ani trochu něvěřil,doprovodil jsem ji tam a nechal ji mluvit, upřímně - styděl jsem se vůbec ptát na takovou věc. Užasle jsem se jen díval, jak mi podává můj ztracený telefon, nějaká dobrá duše ho našla a odevzdala na zákaznické centrum.

Před týdnem cestou z hodinové polední přestávky jsem si všiml, že mi chybí svazek klíčů od auta a od bytu. Žádná velká výhra. Vydal jsem se tedy snadějí na cestu po svých vlastních stopách hledat, kde jsem ho mohl zapomenout - bezúspěšně. Po hodině hledání mi zůstala jen možnost pošetilá – jako loni, pult Informací. Máte štěstí, usmíval se na mne mladík podávaje mi svazek mých klíčů.. Nějaký pán nám je sem přinesl.

Když mne včera řidič taxiku z CityCentre vysadil před mým domem a já si uvolnil ruce od všech nákupních tašek, zjistil jsem, že červené pouzdro mého nového a najednou asi až příliš drahého telefonu – chybí! Muselo zůstat na sedačce, kam zapadlo, vím přece, že jsem ho držel v ruce. Druhý den jsem ohlásil kolegům z práce tu ztrátu, cítili se mnou, vdyť sami si s ním ještě před týdnem hráli a přemýšleli, jak před manželkami obhájit, že jej také nutně potřebují. To už jsem se však vydal na cestu přímo na čekací stání taxiků. Uvědomoval jsem si, že o řidiči vím jen, že řídil Mitsubishi a měl černé vlasy. On tam však stál. Smál se a podával mi mé červené pouzdro a prý tam už od sedmi na mne čeká, pamatoval si, že v CC pracuji.

Nevím, jestli to už stačí na zevšeobecnění nebo můj příběh vydá jen na pochvalu těch tří drobrých duší, budiž ale střípkem k povídání o tom, jak také mohou věci jinde fungovat, nadpřirozeně. :)



2 komentáře


Recommended Comments

Tak vy to jeste nevite? Uplne bych na Vas zapomnel. :) Opet jsem ztratil v City Centre – tentokrat uplne ‘vsechno’ - tasticku s penezi i vsemi kartami – od domu, platebni kartu, ridicsky prukaz, kartu majitele vozidla, pojisteni vozidla, ‘obcanku’. Me zoufalstvi vsak zapasilo s nadeji, vdyt jiz vim ze existuje stanek ztrat a nalezu a ztratu jsem nahlasil. Cely den jsem mel pak zatazeno, je to preci mrzute a rikal si, kdyby si nalezce i ty penize nechal, jen at nemusim zase vsechno obihat. To mi

jiz vola pani z inforaci, ze nalezce uz je tu. Prijedu jeste dnes slibuji a tesim se. V testicce nachazim vse a nechybi ani hotovost. Nalez pry vratil jakysi starsi bahrajsky par. Diky !

Sdílet tento komentář


Odkaz ke komentáři

Tak minuly tyden to byly prosim klice od auta, Marian je mi svedkem, ze do hodinky byly vraceny do stanku ztrat a nalezu, kde jsem si je s ulevou vyzvedl. :)

Sdílet tento komentář


Odkaz ke komentáři

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlašte.

Přihlásit se
×